Zdeněk Slanina: Transparentní objektivní rozdělování akademických výzkumných prostředků je zcela iluzorní

Vážený pane předsedo AVČR,

Vám, i mnoha dalším hodnostářům AVČR, je po mnoho let perfektně známo, že:

1. Před létem 1988 tehdejší Doc. R. Zahradník (dále jen intimátor) udal (dále jen intimoval) tehdejší moci mou korespondenci s emigrantem. Stalo se tak poté, co jsem korektně opravil jednu nesmyslnou chemickou koncepci, založenou na učebnicových neznalostech, které intimátor byl hlavním spoluautorem. Řečenou opravu jsem i opublikoval v cizině, a ještě jsem - HORRIBILE DICTU - připravoval čtivější článek pro americký Journal of Chemical Education (JCE) do jeho populární série Textbook Errors (historicky první příspěvek z EasternBlocku), a to dedikovaný výročí narození jednoho ze zakladatelů oboru - J. W. Gibbse.

Konspirativní korespondence s emigrantem tehdy mohla být mocí ohonorována i nějakými deseti lety ve třetí nápravně-výchovné skupině; vyhazov ze zaměstnání byl obligatorní. Vypuklo obludné vyšetřování mé protistátní činnosti, kdy výslech střídal výslech - byl jsem obviňován z vyzrazení utajovaných skutečností do ciziny, úmyslu emigrovat, apod. Věc směřovala k okamžitému vyhazovu z práce a trestnímu stíhání. Po řadě měsíců vyšetřování a mnoha peripetiích se však pumelice začala obracet k lepšímu, když nakonec tehdejší předseda ČSAV akademik Josef Říman můj vyhazov nebyl ochoten podpořit, čímž jsem se dostal z nejhorší fáze. Totalitní část té kauzy jsem nedávno zveřejnil ve sborníku NTM: https://app.box.com/s/vyfqj47yyqp004b8q05i
a zjednodušená verze vyšla i v časopise pro historii a etiku věd ve Švýcarsku. Publikován byl i ten zablokovaný JCE článek: https://app.box.com/s/2senw8zbl3es6jrdidtm hned už v r. 1991 [opatřený vysvětlující poznámkou pod čarou: 'Původně byl článek zamýšlen pro věnování 150. výročí narození Josiah Willarda Gibbse (1839-1903). Ačkoliv byl článek v r. 1988 hotov, nemohl už být zavčas odeslán, neb autorovy mezinárodní kontakty byly na dva roky obstaveny tehdejší místní úřední moci.']. I když jsem z práce nakonec tehdy ještě vyhozen nebyl, byl nicméně vydán trestní výměr Vl/Sz/141: https://app.box.com/s/q46k33to9s04zsbgyyhd kterým též došlo k zablokování mých kontaktů do zahraničí, a tím třeba i publikování v cizině. Intimátorova cíle bylo dosaženo - článek neměl tehdy šanci na vyjití. Leč moc to nevzdávala - byla mne rozhodnuta z práce stejně vyhodit, jen co intimátor dodá další kompro, o kterém tehdy široce bájil. Intimátor sám chtěl tehdy vyjet na dlouhodobý pobyt, u kterého však byla ona RedTape, že šlo o typ pobytu, který byl podle dohody ČSAV a MŠk možný pouze pro kmenové pracovníky VŠ. Tato překážka se dala obejít jedině protekcí z nejvyšších míst - pokud ovšem byl na věci mimořádný zájem. A ten zde byl - jak jásali někteří hodnostáři: 'Kolik nám ještě přiveze korespondence s emigranty a pomůže odhalit další, kteří by také chtěli emigrovat'. Před létem 1989 pak intimátor skutečně vyjel.

2. Ledva vypuk Samet, vyrazil jsem hned do Německa na Humboldtovo stipendium, o které jsem usiloval deset let. Celou záležitost jsem pustil z hlavy. Zato intimátor byl svým selháním notně vyděšen a začal v tichosti budovat vylhávací kamufláž. Sehnal dva spojence - aparátčíky. Jednak ved. Odd. studující mládeže na ÚV ČSM v 50. letech, tehdy dobově rázného, jak ilustruje jeho inkvizitorský text v MF z 2.12.1958: https://app.box.com/s/pmw0tycrzgh6qtk983wi
který byl pak převeden jako kádrová posíla na Presidium ČSAV, a stal se tam tehdy nejvlivnějším úředníkem - pověstnou šedou eminencí Presidia, do kteréhož vlivového postavení se dostal zase i po příchodu sametu. Ten druhý aparátčík druhdy byl ved. odboru na Odd. školství a vědy ÚV KSČ. Tuhle trojici spojoval společný zájem prosperovat i za sametu, byť pravda na různých úrovních. Nejhůř na tom ale byl ten třetí, co působil nějakou dobu na ÚV KSČ - byl nejzranitelnější. Chtěl v rámci ČSAV vydržet do penze, a tak neměl na vybranou a musel se bohužel podepsat i pod čistou lež (jeho kooperativnost, krom té penze, později též jistilo, že jeho dcera své PhD vypracovávala v rámci AVČR). Nejprve bylo ruče zameteno pod koberec vše o tom intimováni, a nadto se naopak vyfabrikovala ta čirá lež, že naopak já jsem jako udal svého intimátora - fabulující aparátčík z ÚV KSČ, usilující o možnost dosloužit do penze, byl tak náhle etalónem vší důvěryhodnosti. Je ovšem pravda, že fakticky byl v situaci vydírané osoby nemající moc na vybranou - buď se podepíše pod lež, nebo se ztransformuje na bezdomovce. Jenže o této jejich bájivé fabrikaci jsem já roky neměl tušení, ač fakticky s její pomocí byl zlikvidován můj pracovní poměr s Akademií - a sice: 'bez udání důvodů'.

3. Vytrvale jsem nicméně žádal právě o nějaké zdůvodnění, aby se od něj mohla odvíjet náprava. Nedostal jsem jej nikdy - většinou jsem odpověď nedostal žádnou, nebo Akademie hrála divadlo, že nechápe, o co vlastně jde - koordinátorem toho vymlžování a vylhávání byl po dvě desetiletí ten bývalý ved. Odd. studující mládeže na ÚV ČSM, který se tak stal 'zcela nepostradatelným odborníkem', zaměstnaným až přes osmdesátku. Ten pak zajistil vybudování provázané pyramidy lží, v důsledku které bylo zhola nemožné, abych mohl působit vůbec kdekoliv v české vědecko-výzkumné sféře - NotaBene vystavené co chvíli různým krácením rozpočtů. Aby se ta pyramida lží nesesypala, bylo samozřejmě nezbytné přes různé PR vazby zajistit, abych nikdy neměl možnost se proti těm lžím veřejně ohradit - článek v NTM je tak fakticky prvním prolomením toho informačního zámku v tištěné podobě. Přitom vyjasnění záležitosti s intimátorovým intimátorstvím bylo tak jednoduché, že i strážmistr Flanderka z Putimi by je zvládl za jedno odpoledne. Ten výměr Vl/Sz/141 je podepsán tehdejším ředitelem ústavu, a ten se v něm odvolává na vyšetřovací komisi jím samotným zřízenou. Ergo, co by tedy bystře udělal strážmistr Flanderka? Zeptal by se toho ředitele na kauzu vůbec a na složení vyšetřovacích týmů (celkem kolem deseti lidí, všechno zaměstnanci Akademie) - no, a pak by prostě pohovořil s těmi cca deseti členy vyšetřovacích týmů. Když to ale nechtěla udělat Akademie, udělali to nakonec specialisté z ÚDV, a některé z těch výpovědí jsou k vidění teď v tom sborníku NTM. Aby ÚDV mohl konat, bylo třeba podat ProForma trestní oznámení, jednak o zneužití mých autorských práv k mě osobní korespondenci (§152 s tehdy měkkou sazbou do půl roku) a jednak o zavlečení do ciziny ve stádiu pokusu (§233 se sazbou až 12 let - intimátor se po vykonání svého intimátorského aktu vzrušeně pohyboval po ústavní chodbě a křičel: 'A nyní si může akorát požádat o vystěhovalecký pas!'). Mé vytěsnění do ciziny se sice zdařilo až po sametu, probíhá ale až podnes, neb někteří hodnostáři dodnes úspěšně blokují možnost, abych mohl ve vědě a výzkumu působit ve vlasti (na znemožňování návratu zavlečené osobě zákon dnes v §172 pamatuje až 16 léty).

4. I když ve své vlasti nesmím ve vědě a výzkumu působit už prakticky čtvrtstoletí, v cizině jsem příznivou shodou okolností nemusel vědeckou práci přerušit ani na den. A ve své vlasti nesmím působit jenom proto, aby se nemluvilo o intimátorově intimátorství. Nikdo jiný se o něm veřejně mluvit neodváží, neb je všeobecně známo, že za něco takového by mohl následovat vyhazov na hodinu (dokonce dodnes nebylo formálně zrušeno opatření, dle kterého hrozí vyhazov z Akademie za pouhé zaslání emailu mně osobě). Ostatně i mně samotnému bylo druhdy (neúspěšně) vyhrožováno, že pokud bych se opovážil o intimátorově intimátorství veřejné pohovořit, vyhodí z Akademie i mou ženu, a našemu synovi znemožní vystudovat. Holt - co se v padesátých letech naučíš, v devadesátých jako když najdeš. Shodou okolností jsem byl od prvopočátku existence fullerenové vědy v tom zcela novém oboru aktivní, čímž se, InterAlia, tehdy ČSAV celosvětově (a nepravděpodobně) zařadila mezi hrstku institucí, kde se tento obor rozvíjel v nulté, nascentní pionýrské vlně. Skutečného světového primátu pak ale Akademie dosáhla naopak mocenským zrušením toho oboru v době, kdy se ausgerechnet ve zbytku světa začal bouřlivé rozvíjet (dodnes byly za tyto výzkumy uděleny již dvě Nobelovy ceny). Poezií nechtěného se tak stalo v měsíci, kdy byla objevena supravodivost fullerenů, leč český akademický úřední šiml prsknul na papír jako důvod zrušení: 'Pro izolovanost!' [Leč i tuto svou vlastní metu se později podařilo Akademii překonat, když stvořila prognózy svých výzkumných směrů, snad někam za r. 2020, a v době, kdy všude ve zbytku světa se začínaly intenzívně rozvíjet nanotechnologie, tak ten český akademický úřední šiml tam tu partikuli nano prsknul do jednoho, jediného místa - totiž do spojení 'zákon o zaměstNANOsti'.]

5. Akademie v posledních letech čelí rozpočtovým problémům, byť zatím na redukci badatelů nedochází. V současnosti je význačně akcentován tzv. citační index. Vědecké pracovníky by bylo možné, kupř., rozdělit podle toho kritéria do tří skupin. Ti, kteří mají citační index nižší než předseda Akademie, dále ti se stejným či vyšším než její předseda ale nižším než moje maličkost, a nakonec ten zbytek. Ten zbytek bych odhad, že v Akademii představuje tak 5% kádru vědeckých pracovníků. Poznamenávám, že citační index nechápu jako nějaké univerzální panaceum. Osobně bych jako funkčnější kritérium preferoval částku v Kč, za kterou vědecký pracovník vytváří jednu tu citační jednotku (jedno ocitování jinými). Realisticky ale uznávám, že toto kritérium projít nemůže, neb by masivně zamíchalo se stávajícími pořadníky (mimochodem, nenákladovost mých výzkumů byla příslovečná - za celou svou éru v Akademii jsem nedosáhl ani toho, aby mi koupila alespoň elektrický psací stroj, byť stál jen pár tisíc).

Mnohokrát jsem se na Vás, vážený pane předsedo, obracel stran nápravy svého prakticky čtvrt století trvajícího zavlečení do ciziny, aniž bych však kdy dostal jakouliv odpověď: https://app.box.com/s/y6c2oidiccznvx2e84a3

K tomu kroku přímo vybízela četná vyhlášení Akademie, že chce umožňovat návrat produktivním badatelům zpět ze světa, a speciálně takovéto veřejné přísliby ve Vašich vlastních předvolebních prohlášeních. Chci Vás proto požádat, abyste tento můj podnět stran nápravy omylů a přehmatů nedávné temné minulosti, jmenovitě umožněním opětovného působení v Akademii, předložil zasedání Akademického sněmu AVČR 12.12.2013.

Kopii této neskutečné bizarnosti, ukotvené v hypertrofované lidské ješitnosti a klenoucí se přes časový oblouk čtvrt století (jistě oprávněně ji nazývám ASANACE-2), zasílám i několika reprezentantům orgánů supervizujících sféru vědy a výzkumu, resp. příslušným vedoucím expertům formující se pro-vládní koalice. Chci je totiž požádat, aby o mizivou částku menší než 1 promile navýšili akademický rozpočet, a to na zřízení mezioborových výzkumů Lidských a odborných pochybení čestných předsedů Akademie (příklad: Multi-oborový tým muzikologie-historie-psychologie-politologie pro studium pochybení čestného předsedy ČSAV Zdeňka Nejedlého, např. při disproporcionálním preferování Smetany oproti Dvořákovi, atp.). I pro Akademii totiž platí, že pokud se nedokáže poučit ze své historie, sama si naprogramovává opakování různých omylů, přehmatů, fiasek: https://app.box.com/s/pyn214g0yj5b9pv5t7s5

Dokud totiž nebude v Akademii možné volně kritizovat vědecké nesmysly ať už původem od kohokoliv, či dokonce za to bude hrozit vyhazov z práce, tak možnost transparentního objektivního rozdělování akademických výzkumných prostředků bude ZCELA ILUZORNÍ.

Se srdečným pozdravem,

Z. Slanina

O autorovi: http://www.blisty.cz/aut/1409/bio.html