V obou institucích je francouzská ekonomika už dlouho tématem hodně delikátním. Hollandově vládě se dodnes nepodařilo snížit francouzský rozpočtový deficit tak, aby se aspoň přiblížil tříprocentnímu limitu vyžadovanému paktem stability, a nedaří se jí zatím ani správně vybírat reformy, které by nastartovaly hospodářský růst a snížily nezaměstnanost.

Na domácí půdě vsadil prezident Hollande minulý měsíc na novou tvář ve vládě: svěřil ministerstvo hospodářství mladému ekonomovi s bankovní minulostí, Emmanuelu Macronovi. A ten se pouští do díla s vervou revolucionáře odhodlaného dosáhnout hospodářského růstu metodou liberalizace francouzského ekonomického modelu.

Může tím pomoci ekonomice, ale také rozštěpit vládnoucí stranu. Část socialistů odmítá liberalizační reformy, na které sází prezident a jeho nejnovější ministr. Odpor ve vlastní straně může Hollandovi udělat z debaty o rozpočtu debatu o správnosti jeho politiky.