První oblastí jsou příležitosti v obchodu a investicích. 15. pětiletý plán stanoví důležitá opatření na podporu vyváženého rozvoje dovozu a vývozu. V příštích pěti letech bude Čína provádět politiku úpravy cel, uplatňovat nižší dovozní cla na pokročilé technologie, klíčová zařízení, energetické a surovinové produkty i kvalitní spotřební zboží pro každodenní potřebu, zvyšovat úroveň usnadnění přeshraničního obchodu a celního odbavení a nadále nakupovat kvalitní produkty z celého světa. Předběžné odhady ukazují, že do konce 15. pětiletého plánu dosáhne dovoz zboží do Číny 24 bilionů jüanů (RMB). Čína není jen „světová továrna“, ale také nenahraditelný „světový trh“.

 

Čína bude i nadále zlepšovat podnikatelské prostředí pro zahraniční investice, zdokonalovat systém podpory a služeb pro zahraniční investice a plně uplatňovat zásadu rovného zacházení se zahraničními podniky. Moderní výroba, moderní služby, špičkové technologie, úspora energie a ochrana životního prostředí se stanou klíčovými oblastmi pro přilákání zahraničních investic. Pilotní otevírání služeb v oblastech, jako jsou telekomunikační služby s přidanou hodnotou, biotechnologie a plně zahraniční nemocnice, se dále rozšíří. Evropská unie disponuje bohatými zkušenostmi a vysoce kvalitní nabídkou v oblastech, jako jsou špičková zdravotní péče, služby seniorům, odborné vzdělávání a kulturní cestovní ruch. V roce 2024 dosáhl přebytek EU v obchodě se službami s Čínou 50,358 miliardy USD. Další otevírací politika Číny urychlí uvolňování související spotřebitelské poptávky a poskytne nové příležitosti špičkovým evropským podnikům, které usilují o úzkou spolupráci s Čínou.

 

Druhou je příležitost zelené transformace. Zelená je nejvýraznějším znakem modernizace v čínském stylu. Čína vybudovala největší a nejkompletnější světový řetězec výroby a dodávek nových energetických zdrojů, podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny celé společnosti se blíží 40 %, čtyři z každých deseti automobilů jsou vozidla na nové energetické pohony a více než 20 % surovin pro výrobu oceli pochází z recyklace šrotu. 15. pětiletý plán věnuje zvláštní kapitolu podpoře a dosažení vrcholu emisí uhlíku a jasně stanovuje řadu konkrétních cílů, jako je dosažení úspor energie ve výši více než 150 milionů tun standardního uhlí, vybudování přibližně 100 národních bezuhlíkových zón a realizace desetiletého zdvojnásobení využívání nefosilních zdrojů energie.

 

Zelená je nejvýraznějším pozadím spolupráce mezi Čínou a EU a obě strany mají v oblasti zelené transformace pevné základy i široký prostor pro spolupráci. V posledních letech se čínský průmysl elektromobilů a nových energetických baterií stal novým investičním hitem v Evropě, což pomáhá evropskému průmyslovému rozvoji a zelené transformaci, a evropské firmy se také aktivně podílejí na čínském úsilí o zelenou transformaci. Například čínsko-německy společně vybudovaná gigawattová výrobní linka na zelený vodík pomůže německému průmyslu řešit problém dekarbonizace. Současné války na Blízkém východě vedou evropské země k většímu důrazu na výstavbu infrastruktury pro nové energie a k odklonu od jednostranné energetické závislosti, což se může plně stát novým růstovým bodem další fáze zelené spolupráce mezi Čínou a EU. Obě strany mohou také spolupracovat na urychlení globálního nasazení obnovitelných zdrojů energie a podporovat tok kvalitních zelených technologií a produktů po celém světě.

 

Třetím je příležitost v oblasti technologických inovací. „15. pětiletý plán“ klade důraz na vysoce kvalitní rozvoj v celém svém rozsahu, jasně stanovuje směry rozvoje, jako je inteligentizace a integrace, podporuje budování moderního průmyslového systému a zároveň se zaměřuje na světovou špičku vědy a techniky a posiluje strategické plánování. Zavádí strategická opatření v oblasti umělé inteligence, kvantových technologií a biotechnologií a urychluje transformaci a aplikaci základních teorií a základních technologií. Plán také klade důraz na vytváření vysoce úrovňového rámce otevřené vědeckotechnické spolupráce, podporuje společné řešení základních a hraničních vědeckých problémů s výzkumníky z různých zemí a bude podporovat zpřístupnění významných vědeckých výzkumných infrastruktur a platforem vědcům z celého světa.

 

Čína a Evropa mají v oblasti technologických inovací své silné stránky a existuje mezi nimi široký prostor pro spolupráci. Čína má největší výrobní průmyslový systém na světě a s rozsáhlým rozvojem iniciativy „AI+“ vzniká poptávka po inteligentní transformaci tradičních odvětví v hodnotě bilionů. Čína nashromáždila bohaté aplikační scénáře a schopnost rychlé inženýrské implementace v oblastech umělé inteligence, 5G, 6G a digitální ekonomiky; velikost klíčového odvětví umělé inteligence by měla v příštích pěti letech vzrůst na 1,5 bilionu dolarů. Evropa má naopak hluboké základy v základním výzkumu, bohaté lidské zdroje a velké množství „specializovaných technologických lídrů“. V oblastech přesné výroby, automatizačních zařízení, průmyslového softwaru a letectví a kosmonautiky má desítky až stovky let technologických zkušeností a v oblasti umělé inteligence a digitální ekonomiky přispěla užitečnými poznatky při tvorbě pravidel, standardů a etické správy. Čína a Evropa mohou plně rozvíjet vysoce úrovňovou vědeckotechnickou výměnu a spolupráci a dosáhnout vzájemného doplňování výhod.

 

Čtvrtou oblastí jsou příležitosti v multilaterální správě. „15. pětiletý plán“ sleduje vizi budování komunity se společnou budoucností lidstva a prosazuje inkluzivní a všeobecně prospěšnou ekonomickou globalizaci. To odpovídá všeobecným požadavkům všech zemí, včetně Evropy, pomáhá nalézt společné zájmy hospodářského a sociálního rozvoje různých zemí, lépe dosáhnout vyváženého rozvoje všech zemí a trvale uvolňovat pozitivní hybnou sílu ekonomické globalizace.

 

V současné době sílí unilateralismus a protekcionismus, roste hrozba hegemonismu a mocenské politiky, mezinárodní hospodářský a obchodní řád čelí vážným výzvám a světový ekonomický růst postrádá hybnou sílu. Čína a Evropa jsou oba pevnými zastánci a aktivními přispěvateli k multilaterálnímu obchodnímu systému. Měly by společně udržovat a posilovat pravidly založený multilaterální obchodní systém s centrální úlohou Světové obchodní organizace (WTO), jednoznačně se postavit unilateralismu a protekcionismu, podporovat nezbytnou reformu WTO, podporovat liberalizaci a usnadnění obchodu a investic a společně vést budování otevřeného světového hospodářství.

 

V období „15. pětiletého plánu“ se čínský hospodářský rozvoj zaměří více na „kvalitu“, „zeleň“ a „inovace“ a poptávka po vysoce kvalitních evropských produktech a službách výrazně vzroste. Čína a Evropa mohou plně využít své výhody, vzájemně si doplňovat své silné stránky a společně prohlubovat vzájemně výhodnou spolupráci. Těšíme se na další spolupráci s evropskou stranou a na společné zahájení nové etapy druhého padesátiletí čínsko-evropských vztahů.

 

Autorkou je Zuo Wenxing, Chargé d'Affaires ad interim Čínského velvyslanectví