Frustrace, únava, otupělost...

Co vše člověk může cítit, když sleduje dění ve vlastní zemi. Přiznám se, že právě výše zmíněné výrazy docela dobře popisují stav, ve kterém se nacházím. Tvrdá propaganda, která mi má vtlouct do hlavy, jaké mám mít názory, abych byl tím správným, hezkým, mladým, nadějným a inteligentním člověkem, jak to současná doba vyžaduje.

V tyto dny, abych byl tímto člověkem, prostě musím nadávat na prezidenta. Je to móda a je to přece správné. Jen si tak nějak stále nemohu uvědomit, proč bych měl. Farizejství mezi lidmi na sociálních sítích by se dalo krájet. Mnoho lidí, které třeba i znám, kteří si pro vulgarismus nikdy nejdou příliš daleko, se dnes rozohňují nad pár slovy, která pronesl prezident v Hovorech z Lán.

Ne, já bych taková slova nepoužil, rozhodně ne v přímém přenosu a rozhodně ne v médiích. Už jednou byla moje slova překrásně vytržena z kontextu v pořadu 168 hodin, kde jsem byl označen za mladého nemravu z Úsvitu za užití slova nudapláž. Nu což, mladý snad jsem a nahota je údajně zdravá.

Hysterie kolem slova „pussy“ je více než fantastická. Množství článků, kde anglofilové a jazykozpytci vysvětlují historii a prazáklady slov pus, puss či pussy mne jako jednoho z milovníků anglického jazyka fascinuje. Obávám se však, že vysvětlení těchto pravdoláskových odborníků jsou poněkud mimo mísu.