Jelikož Ostravsko v těchto dnech skutečně žije jinými tématy (metanol), jeví se tato destinace jako dobrá a nenápadná a ukázala se taky vhodná i pro nocleh všech aktérů. Předmětem zájmu zmiňované schůzky bylo mimo jiné zrychlení prodeje dceřiné společnosti Českých drah – ČD Telematiky.

Tato aktivita má dva důvody. První, bohulibý, nalézt přece toho správného nového vlastníka je v osobním zájmu ministra Dobeše a jeho věrných dobešovců. Doba je těžká, překotná a budoucnost funkcí nejistá. Druhý důvod je však ryze pragmatický. Prodej ČD Telematiky by byl dalším zdrojem příjmů pro velkou ekonomickou propast, do níž se České dráhy, majitel Telematiky, řítí. Není již žádným tajemstvím, ani účetním, že se v současnou chvíli ČD dostávají na samotnou hranici možné zadluženosti, kterou oddalují jen prodejem majetku, což pochopitelně nejde donekonečna.

Pád přijde brzy

Navenek se situace v ČD zatím nijak dramaticky neprojevuje, ale to se brzy změní. Třeba i tím, že pokud bude Ministerstvo dopravy i nadále vypisovat výběrová řízení na provozování nedotované dopravy jako doposud, nebudou se jich moci ČD zúčastňovat, protože v podmínkách těchto tendrů jsou takové požadavky na kvalitu služeb, že ČD budou muset za účelem splnění podmínek nakupovat nové vozy, a nákup vozů znamená další zadlužování. Takže se brzy zřejmě dočkáme situace, že na vybrané tratě vůbec ČD nenastoupí do tendrů, a jejich služby tak převezme v nejbližších letech konkurence.

Aby ČD tuto situaci zvládly, potřebují mimořádné finanční příjmy, nejlépe v hotovosti, jelikož účetní transakce, přesouvání peněz z kapitoly do kapitoly v tuto chvíli už nepřináší žádný efekt. To samé se dá říci o příjmech z provozu Českých drah, ty v podstatě jen navyšují ztráty. Selektivní metodou možných řešení se dostaneme k tomu jedinému, co připadá v úvahu, a to je další prodej majetku, kterým dráhy disponují.