Podle lidovců vede současné zdanění k likvidaci knihkupců a vydavatelů novin v České republice. KDU-ČSL chce proto připravit novelu zákona, který by vrátil knihy a noviny do pětiprocentní sazby DPH. 

 

„Na situaci jsme upozorňovali již před rokem. Od té doby řada vydavatelů a knihkupců skončila po letech se svým podnikáním. Situace knižního trhu je před zhroucením. Vláda by s tím měla okamžitě začít něco dělat,“ uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. 

 

Zvýšené DPH na knihy a tisk v souvislosti s penzijní reformou má mimořádně nepříznivý vliv na českou knižní produkci, na čtenářské návyky a následně i na celkovou vzdělanost celé společnosti. KDU-ČSL opakovaně upozorňuje na fakt, že podle výzkumu čtenářské gramotnosti a schopnosti využít nabyté vědomosti v praxi patří ČR v rámci zemí OECD mezi podprůměrné.

 

Nulové  DPH v Evropě 

 

Podle lidovců je nutnost chránit a podporovat vydávání knih formou nižší sazby DPH, či dokonce formou speciální výjimky, je v Evropě všeobecně sdílená. Průměr DPH na knihy ve vyspělých evropských zemích je mezi 5-6 %. Ve čtyřiadvaceti zemích ze sedmadvaceti zemí EU není DPH na knihy vyšší než 10 % a vyšší sazba než 12 % se uplatňuje pouze v Dánsku a Bulharsku. 

 

Nulová DPH se na knihy uplatňuje ve Velké Británii, Irsku, Norsku a Chorvatsku. V osmi zemích EU (jedná se vesměs o menší a středně velké země, vědomé si nutnosti podpory národní kultury - Maďarsko, Švédsko, Řecko, Estonsko, Finsko, Litva, Rumunsko a Lotyšsko) se na knihy uplatňuje nižší DPH než na potraviny. Neběží ovšem jen o důvody ekonomické: na stole je i ochrana svobody slova a obrana před ekonomickými tlaky ze strany inzerentů a vlastníků tištěných médií.

 

Zvýšení DPH na knihy postavilo ČR do skupiny zemí s nejvyšší sazbou v Evropě. Kromě vyspělého Dánska, které vysokou daň kompenzuje velkorysým podpůrným programem knihoven, sem patří již jen Bulharsko (20 %), Albánie (20 %), Ukrajina (20 %) a Bělorusko (18 %).

 

Alexandra Alvarová
tisková mluvčí KDU-ČSL