Tento spisek se šíří závratnou rychlostí, přestože je uveden větou, že byl přijat »zákon«, který toto dovolí.
 
Nedůvěru by měl vzbudit již samotný fakt, že autor neuvádí, o který zákon se jedná. Oním zákonem, se kterým se máme seznámit, je nový občanský zákoník, který má platit od roku 2014. Ač proti němu mám spoustu výhrad a mám za to, že by vůbec neměl platit, pak v tom, co uvádí pan Hofírek, je vše obráceně. Nechci rozebírat materiální publicitu zápisů v operátech katastru nemovitostí, ale věřte, že v tomto směru má být nový postup katastrálního pracoviště mnohem kvalitnější než dosavadní stav. Fakticky se vracíme do situace, kdy platil rakousko-uherský obecný zákon knihovní (č. 95/1871 ř. z., zde hlavně §§ 63, 64).
 
Zavádí se povinnost vkladového řízení při zápisu všech změn vlastnictví nemovitosti v katastrálních operátech. Jako příklad uvedu, že i soudní výrok bude účinný až po prověření návaznosti v operátech katastru. U smluv toto platí již dnes, ale rozhodnutí soudů, exekuce, dražby, ale i výmaz zástavních práv musí katastrální pracoviště provést záznamem jen na základě oznámení. Ověřuje pouze, zda takový návrh podává oprávněná osoba. Může tak vzniknout duplicitní vlastnictví nebo může být vymazán dluh, aniž by byl uhrazen. O takový postup, který přináší nový občanský zákoník, jsem vždy usiloval. Obnovuje se kvalitní jištění, které se osvědčilo v pozemkových knihách. Navíc, každý vlastník bude muset být informován (nestačí jen fikce doručení!) o tom, co se s jeho nemovitostí děje. To, vzhledem k existenci datových schránek či dostupnosti katastrálních dat z internetu, podstatně usnadňuje vlastníkům nemovitostí jejich kontrolu.
 
Z mého pohledu jde proto ve výzvě pana Hofírka zřetelně o bubnovou palbu, aby notáři a advokáti měli práci, aby uchvátili celou problematiku převodů nemovitostí a z katastru se stala jen evidenční složka. Takovou snahu například poslance Polčáka a jiných, můžeme vysledovat. Musím ji, i z odborného hlediska, rázně odmítnout.