Práce a dodávky totiž zajišťují specializované firmy, což jsou ekonomické subjekty, od nichž stát na základě zákonů, vyhlášek a nařízení požaduje dodržování určitých pravidel. Současně vedení těchto firem by mělo dbát na dlouhodobý rozvoj jimi řízených podniků, který se týká především kvality lidských zdrojů, reprodukce majetku, tvorby zisku a tím odvod daně z příjmu do státního rozpočtu apod. Všichni dobře víme, že finanční krize od roku 2008 postihla u nás snad nejvíce stavebnictví, v němž zatím za posledních pět let k oživení nedošlo.

Často tleskáme až o třicet i více procent nižším nabídkovým cenám, aniž bychom si uvědomili, kde se nakonec tento kruh může uzavřít. Bohužel, snaha vedení některých stavebních podniků o přežití za každou cenu, vede nezřídka k podávání nereálně nízkých nabídek ve veřejných soutěžích. Kdo se trochu vyzná v cenotvorbě, ví, že do ceny je třeba započítat kromě nákupu materiálu, výplaty a zdanění mezd, úhrad za energie také náklady například na ekologickou likvidaci odpadů, na reprodukci (obnovu) vlastního majetku firem – zejména strojů a zařízení a také na již zmíněný přiměřený zisk.

Myslím, že nikdo nechce, aby nedostatek zdrojů obcházely stavební firmy například tím, že budou vytvářet černé skládky, což by jejich likvidací bylo jen dalším zatížením veřejných rozpočtů. Není jistě zájmem společnosti, aby pracovníci ve stavebnictví pobírali jen minimální mzdy, nebo aby podniky za tyto pracovníky neodváděly do systému sociální a zdravotní pojištění. Pravděpodobně nikdo z veřejných, ale i soukromých zadavatelů prací nechce, aby se stavělo nekvalitně, například díky tomu, že dodavatelé nakoupí z důvodu nedostatku zdrojů méně kvalitní a necertifikované materiály. Že si stavební firmy najmou a zaměstnají na kvalifikované práce nekvalifikované pracovníky. Nebo že nebudou dodržovat potřebné technologické postupy, případně, že požadavky stanovené projektovou dokumentací rovnou ošidí. To jsou všechno věci, které na počátku mohou velmi snížit cenu zakázky, ale v důsledku jí zadavateli pěkně prodražit. Nadarmo se neříká, že kdo není bohatý, nemůže si dovolit kupovat laciné věci.