Neuškodí připomenout, že KSČM odmítala návrh letošního státního rozpočtu i pro nekvalitní prognózu jeho makroekonomických východisek. Návrh letošního státního rozpočtu totiž ještě počítal s prognózou MF ČR letošního růstu ekonomiky +2,5 % HDP. Po roce se dostáváme k hodnotám vývoje HDP, které jsou o 3 % níže.  Stejně jako pro rok  2009 i tehdy odmítal Miroslav Kalousek rozpočet přepracovat. A tak je letošní rok nekonečnou sérií krizových opatření, která v podstatě nesystematicky škrtají výdaje a neustále mění, a tím destabilizují, i daňové prostředí. Potvrdilo se, že KSČM měla pravdu a že  rozpočtový plán na letošní rok skončil fiaskem.

Letošní recese znamená, že už čtvrtý rok zůstaneme pod úrovní roku 2008. A současně platí, že česká ekonomika klesá více než zahraniční. Recese ekonomiky také znamená horší příjmy pro veřejné rozpočty. Výpadek ekonomického výkonu ČR vyjádřený v  hrubém domácím produktu o 0,6 procentního bodu podle materiálu bude znamenat prohloubení schodku státního rozpočtu o deset miliard korun.  K tomu lze pravděpodobně připočíst výpadek příjmů v souvislosti s pozastavením některých operačních programů financovaných ze zdrojů z EU.

Konsolidační cíl na letošní rok uváděl snížení deficitu státního rozpočtu na 105 miliard korun. To ale platilo jen v případě ekonomického růstu. Vláda chce eliminovat neplánovaný výpadek rozpočtových příjmů dalšími škrty v druhé polovině roku. Miroslav Kalousek avizoval, že šetřit by se mělo ve výdajích jednotlivých resortů. Uznává, že to bude složité. Vláda již letos v únoru zmrazila výdaje rozpočtu za 23,6 miliard korun. Ministerstvo financí proto také v červenci t. r. zhoršilo svůj odhad snižování podílu deficitu na HDP na letošní rok  ze 3 procent na 3,2 procenta.

Premiér Petr Nečas se přesto snažil uklidnit veřejnost, že k pesimismu není důvod. Připomněl, že ČR má sedmý nejnižší veřejný dluh v EU a že výnosy českých dluhopisů (úroky, za které si naše země půjčuje), se blíží  spíše k zemím, jako je Rakousko a Německo, než ke státům na periferii eurozóny. Zopakoval svůj argument z debaty o nedůvěře vládě, že agentura Moody's  tento týden potvrdila ČR ratingovou známku A1. Agentury nás ale chválí za to, že zatím platíme dluhy i s úroky. Ale co z toho má obyčejný občan? Nižší úroky z dluhů mohou jen přinést úspory v rozpočtové kapitole státní dluh (v řádu cca 10 miliard korun). Bezpečný přístav ale není jen o tom, kolik platíme bankám ale jak se žije lidem, jak rozdělíme břemeno krize.