Oficiálně skončila těžba zlata v ČR v roce 1970 uzavřením dolu v Jílovém. V návrhu nové strategie z názvem „Surovinová politika České republiky“, která jde nyní do meziresortního připomínkování, spočítalo Ministerstvo průmyslu a obchodu celkové zásoby zlata v ČR na přibližných 392 tun v cca 40 lokalitách v hodnotě kolem 400 miliard korun. Konkrétně jsou připomínána ložiska v Kašperských horách na Šumavě a také v Mokrsku v rekreační oblasti v středním Povltaví na Příbramsku..Problém ale je, že občané se budou záměru těžařů zřejmě bránit.

Kaňonovité údolí meandrující Vltavy (dnes vzduté slapskou přehradou) je tu lemováno rozpukanými horninami, v jejichž trhlinách se nacházejí ložiska zlatonosné rudy. Tato lokalita navazuje na historicky asi slavnější jílovské zlatonosné pásmo v české středohoří. Odhady v lokalitě Mokrsko v pásmu Psích hor hovoří o 60 až 120 tunách zlata podle kovnatosti rudy, což by bylo asi jedno z největších ložisek v Evropě.

Historická těžba zlata byla jednoduchá a nepoškozovala výrazně životní prostředí. .Na zájem vytěžit nerostné bohatství má samozřejmě vliv jeho cena. Po léta se cena zlata pohybovala kolem 100 US dolarů za trojskou unci (trojská unce je 31,1 g), O lokalitu Mokrsko se začaly zajímat těžařské firmy koncem minulého století kdy cena zlata, která se začala tehdy růst.

V roce 1985 stálo zlato 300 US dolarů za unci a v roce 1990 už dokonce 400 US dolarů. Pak po přechodném poklesu (v roce 1999 stálo jen 200 US dolarů) to opět vyskočilo vzhůru. A po krizi zlato doslova vystřelilo – koncem srpna 2012 byla světová cena na 1650 US dolarů za troskou unci zlata. To by znamenalo hodnotu kovu ukrytého pod Mokrskem při současném kursu kolem 100 miliard korun.

Z historie zdejších zlatodolů