Veřejné propírání pražské chobotnice kolem Romana Janouška jen potvrzuje to, co vlastně už dávno víme. Tedy, že hromadnou výměnu na mocenských postech po roce 1989 provázel vznik klientelistických sítí, které se zabetonovaly ve všech vládnoucích stranách. Ekonomické mafie  tak bez ohledu na volby systematicky podřizovaly veřejnou správu svým privátním zájmům.  A hlavní město Praha, kde dominovala  po 20 let neporazitelná ODS,  byla baštou těchto poměrů. Ale zdaleka nejde jen o Prahu, jde o celý systém. Možná se nyní mafiáni poprali o teritorium Prahy, možná  pražský Kolibřík ještě přeroste v  celostátní Gorilu.  Zažíváme ale skutečnou změnu a nebo jen změnu kulis ?

Tento systém vládnutí je viditelně v krizi navzdory tomu, že jsme tu od roku 1990 neměli vládu s tak silným mandátem. A tato vláda kromě privatizace penzí a restituce církevního majetku už jen zkouší co všechno jí ještě projde. Po výměnách osmi ministrů a po medializaci desítek korupčních kauz je důvěryhodnost  dnešní moci minimální. Proto nejspíš hledá cestu jak přežít a na koho tu špínu hodit.  U soudu s bývalým ministrem Vítem Bártou se praktiky současné moci propíraly až příliš otevřeně a tak je třeba tento efekt překrýt novou kauzou, popř. varovat všechny kdo by chtěli porušit omertu, tedy  pravidlo o mlčenlivosti dodržované v každé mafiánské rodině. 

V médiích se objevují jen fragmenty z nahrávek, které jsou zajímavé spíš tím o kom mlčí, než koho diskreditují nestandardními vztahy s lobbyisty. Po rozložení Věcí veřejných dostává ťafku člověk z ODS, který už je ale jen řadovým poslancem (jako kdysi poslanec Morava, který od nastrčeného člověka nakupoval „kompro“ pro vnitrokoaliční boje). Těžko se zbavit dojmu, že tyto fragmenty byly pečlivě vybrány. Útok směřuje do minulosti a vyhýbá se lidem s aktuální rozhodovací pravomocí. A pak přijde pokrytecké pohoršování nad tím, že zneužitím operativní techniky pro mediální účely je narušováno nejen soukromí, ale přímo destruována demokracie. Tedy žádná sebereflexe,  spíše krycí manévr.