Jako nástroj mu posloužil Kontrolní závěr NKÚ z kontroly provedené v loňském roce v Lesích České republiky, s. p.

Bez toho, aby mi dal alespoň minimální prostor vyjádřit se k tématu, tak jako se mohl ke „své“ Zvěřinové kuchařce vyjádřit pan Radek John, zneužíval pan Moravec mé jméno ke svým interpretacím závěrů NKÚ. Celé jeho vystupování k uvedenému tématu mělo evidentně vzbudit v divácích dojem, že jsem se v pozici předsedy dozorčí rady Lesů ČR já nebo i její ostatní členové dopouštěl něčeho nezákonného. Takovou interpretaci zásadně odmítám.

Jsem přesvědčen, že novinář, který ctí princip vyváženosti a objektivity, by měl osobám, o kterých chce ve svém pořadu hovořit, poskytnout alespoň minimální prostor pro vyjádření. Pokud by tak Václav Moravec učinil, mohl se dozvědět např. skutečnosti, které uvádím níže.

Hlavní fakta k mému působení v čele dozorčí rady Lesů ČR

V čele dozorčí rady LČR jsem stál něco málo přes tři roky. Dozorčí rada LČR, ani její předseda nemají k dispozici žádný placený aparát s výjimkou tajemníka dozorčí rady, který je zaměstnancem LČR a tato funkce není hlavní náplní jeho práce. Přitom LČR jsou firma svým významem a majetkem srovnatelná s ČEZ a.s. Jako předseda dozorčí rady jsem za výkon této funkce pobíral odměnu cca 2.500,-- Kč měsíčně. Je zřejmé, že takto ohodnocená funkce nikomu neumožní, aby se této odpovědné funkci věnoval na plný úvazek, jak by si zasloužila. Funkci jsem se snažil vykonávat nikoliv formálně, jak by asi odpovídalo jejímu ocenění, ale aktivně. To znamenalo, že s vedením podniku a zakladatelem jsem byl ve styku nejen jednou za dva měsíce při jednání dozorčí rady, ale minimálně jednou za týden. Navíc v období mého působení se vyjednávalo a vyjednalo nastavení obchodní politiky LČR na několik let dopředu. A jak to byl složitý proces a vůbec celá situace v LČR v uvedeném období, o tom vypovídá i to, že jako předseda dozorčí rady jsem zažil tři generální ředitele.