Při této smutné příležitosti je nutné zamyslet se nad tím, zda k tomuto vývoji nenapomohla i politika a legislativa, kterou máme nyní v platnosti. Mám obavu, že napomohla. Jedná se dle mého soudu o kombinaci dvou selhání státu: 1. příliš vysoké zdanění alkoholu, 2. selhání kontroly trhu s alkoholem. Podívejme se na to, co se vlastně stalo a jak se dá takovým případům zabránit.

Selhání trhu kritizují média, veřejnost a konec konců i levicoví politici téměř neustále. O selhání státu se mluví daleko méně. Nyní ale máme před sebou přesně takový případ. A bohužel s následky na životech a zdraví lidí. Pokud se nad tímto případem blíže zamyslíme, tak dojdeme k závěru, že něco takového se asi stát dříve nebo později muselo a náhodou není ani to, že se tomu stalo právě v Moravskoslezském kraji.

Položme si otázku, proč vůbec lidé kupují nelegální alkohol a vystavují se riziku ohrožení zdraví. Jediná racionální odpověď na tuto otázku je ta, že legální alkohol je prostě příliš drahý. Respektive rozdíl mezi cenou legálního a nelegálního alkoholu je obrovský. Tato "úspora" v nákladech řadu lidí láká. Pokud si položíme otázku, proč je legální alkohol tak drahý, tak je jedinou logickou odpovědí to, že je zatížen vysokými daněmi. Nízká cena nelegálního alkoholu nemá žádný jiný důvod než to, že se z něj prostě daně neplatí. Tím se logicky dostáváme k evropské politice, protože spotřební daně na alkohol jsou regulovány evropským právem, kde jsou stanoveny minimální přípustné míry zdanění. Státy v EU jsou tedy k vysoké ceně destilátů evropským právem de facto nuceny.

Mimo EU takové zdanění alkoholu až na výjimky neexistuje a proto jsme u hranic EU se světem mimoEU svědky fenoménu pašování. Nejbližší takovou pašeráckou hranicí je pro nás hranice Slovenska s Ukrajinou a Polska s Běloruskem. Právě zde vidíme až 4 násobný rozdíl mezi cenou destilátů uvnitř EU a mimo EU. Takový rozdíl je samozřejmě zdrojem velkých zisků pašeráků. Na Slovensku došla jejich "podnikavost" až tak daleko, že tam vyhloubili několik set metrů dlouhý tunel o průměru cca1 metr, kterým jezdil vláček s kontrabandem. Denně tak prý dokázali přes hranici převést náklad alkoholu do několika kamionů. Ostatně záběry ze zátahu slovenských celníků na tento tunel jsou ještě v živé paměti televizních diváků.