Pravicové vlády, vyznávající ideologii neviditelné ruky trhu, programově odmítají jakákoliv dlouhodobá řešení. Jediné, o co se snaží, je napojit své spřátelené finanční skupiny na veřejné zdroje. Díky tomu se již dvakrát v krátké historii po listopadu 89 podařilo vládám v čele s ODS ČR přivést téměř na pokraj krachu. V r. 96  Miloš Zeman mluvil o spálené zemi. Dnes lidé sami hovoří o zemi, která je vybydlená.

Základní příčinou je, že posledních dvacet dva let je ČR (s malou přestávkou sociálně demokratických vlád) řízena pouze ročním státním rozpočtem. Ani  ten není v současnosti podle ministra Kalouska  ničím závazným. Vláda žije ze dne na den. To je ideální prostředí pro vysávání veřejných financí, pro korupčníky a podvodníky. To, co vláda předkládá jako protikorupční opatření, je jen marketing pro zakrytí skutečného stavu. To  vše je ještě umocněno nekoncepčními změnami daňového a administrativního systému. Zákony píší lobbyisté a ministři je předkládají  jako poslaneckou iniciativu, aby se vyhnuli  jakékoliv odborné diskuzi ze strany oficiálních připomínkových míst. Výsledkem je úplný rozval státu včetně tunelování ministerstev a veřejných systémů.

To jsou naprosto devastující podmínky pro firmy, živnostníky i občany. Lidé nemají za co nakupovat. Krachují živnostníci, malé a střední firmy. Narůstá nezaměstnanost, zvětšuje se podíl lidí pod hranicí chudoby. Alarmující je, že roste podíl mladých, vzdělaných lidí bez práce a skupina dětí ohrožených chudobou. Nejen senioři se rozhodují, zda si koupí jídlo nebo léky, ale bankám rostou zisky a  penzijní fondy si rozebírají důchody.

Hospodářský propad není ještě hlubší  jen díky práci velké části slušných a poctivých lidí, kterým na naší zemi záleží a snaží se pracovat jak nejlépe umí a evropským penězům, které umožňují alespoň nějaké veřejné investice na obcích a krajích.