V Senátu PČR je v běhu ještě další související záležitost, kde zřejmě bude opět rozhodovat Ústavní soud.
Jediná sankce, kterou lze použít proti „ústavně neodpovědnému“ prezidentovi, je podání žaloby na prezidenta Senátem Parlamentu ČR pro jednání kvalifikované jako jednání proti demokratickému právnímu řádu, v Ústavě ČR nazvaném velezrada. Není to trochu silná káva? Jak se to vezme. V této chvíli je to bohužel (nebo bohudík) jediný dostupný instrument, kterým se dá vymáhat odpovědnost od prezidenta.
Zejména politiky současných vládních stran jsme osočováni, že je to směšné, že jsou to politické hrátky nebo dokonce ubohost.
Ano, velezrada je silné slovo. Ale tímto silným slovem tvůrci ústavního pořádku ČR označili to, co v naší nové a nově se rodící demokracii v letech 1992 a 1993 považovali za největší možné prohřešky nikoli ledaskoho, ale hlavy státu. Tedy - „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.“ (§ 96 zákona o Ústavním soudu). Právní stát byl pro ně po nabytí demokracie stejně vysokou hodnotou, jako existence státu samotného. Strážcem této hodnoty pak učinili Senát. Senát tedy koná, protože je to jeho povinnost. Má to být směšné nebo ubohé?
Možná se ptáte, zda stačí zmiňovaná amnestie, respektive její článek dva, který osvobodil pachatele těžkých ekonomických zločinů a zbavil tak postižené šance na náhradu škody, ukončil vyšetřování složitých (a z tohoto důvodu dlouho se táhnoucích) případů a zbavil tak zúčastněné práva na spravedlivý proces a ochranu majetku na to, aby byl prezident obžalován z velezrady? Jistě to bude složité posuzování, ale jsou-li ohrožena práva občanů a právní stát, nelze jen krčit rameny.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Gajdůšková - profil