Děkuji, paní předsedkyně. Takže ještě jednou, vážená Poslanecká sněmovno, dovolte mi předeslat, že senátní návrh novely zákona č. 372/211 Sb., o zdravotních službách, je věcnou úpravou, která řeší problémy praxe. Je výsledkem společného jednání České lékařské komory, Svazu pacientů České republiky a senátorů.

V Senátu byl schválen 48 hlasy ze 60, proti nebyl nikdo. Doufám, že Sněmovna bude tento návrh novely zákona nahlížet stejně, tedy v jeho věcné podobě.
Novela upravuje jen ta ustanovení zákona č. 372, která v praxi přináší problémy pacientům, zdravotníkům i zdravotnickým zařízením, resp. jsou v praxi nesplnitelná. Jejich nutné obcházení dělá nejenom v praxi problémy, ale podle přesvědčení Senátu také podrývá autoritu práva obecně. Takto silně to vnímal Senát Parlamentu České republiky a věřím, že vnímání Poslanecké sněmovny se nebude od tohoto postoje lišit.

Hlavními principy navrhované úpravy je pět oblastí. Za prvé - a to je oblast, která byla mediálně asi nejznámější - jsou to nově formulované podmínky poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi a osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům tak, aby nebyl požadován souhlas obou rodičů resp. zákonných zástupců s poskytnutím zdravotních služeb. Jde o to, že zvláště u malých dětí, pokud se odloží péče i u úkonu, který nevypadá na první pohled jako úkon život zachraňující, může dojít ke komplikacím, zhoršení zdravotní situace malého pacienta, a to si samozřejmě nikdo nemůže přát. To uznal i pan ministr zdravotnictví Heger. My jsme chtěli tuto situaci řešit ještě v době před prázdninami. Proto jsme i v Senátu zkrátili všechny formální lhůty pro projednání této novely zákona. Bohužel se to nepodařilo. Ale já bych přesto zde na vás chtěla apelovat, abychom neprodlužovali projednávání tohoto bodu.

Jeden příběh za všechny. Napsala mi maminka dívky, která dovrší v těchto dnech 13 let. Protože otec dívky je v zahraničí, nekomunikuje s rodinou, maminka nemůže naplnit požadavek zákona a nemůže tedy nechat dívenku očkovat proti karcinomu děložního čípku. I takovéto důsledky současně platná právní úprava návrhu zákona o zdravotních má.

Druhé ustanovení se týká omezení povinnosti opakovaně po 30 dnech poskytovat, a to prokazatelně, tedy s písemným podpisem pacienta, informace o jeho zdravotním stavu. Navrhujeme, aby tato povinnost byla omezena pouze na případy, kdy pacient požádá o to, aby mu informace byla poskytnuta.