Považuji za příznačné, že kardinálu Dukovi, který se nevybíravě dožaduje stomiliardového daru od českých občanů a nepřímo hrozí soudními žalobami, vadí už i demokratická parlamentní diskuse k takzvaným církevním restitucím. Co jsem skutečně v pátek ve sněmovně řekl, pokud se kardinál pokouší nálepkovat obsah sněmovního jednání a mého vystoupení, nalezne každý ve sněmovním stenozáznamu. Ten je veřejně dostupný i na internetu.

V souvislosti s mou kritikou nemravných majetkových požadavků, které vznáší Dominik Duka a jeho hodnostáři, mne oslovují i věřící. Zastávají názor, že vymáhání stotřicetipětimiliardového daru v nemovitostech a penězích od českého státu je v zásadním rozporu s křesťanským učením, s biblí. Skuteční křesťané se, jak mi sdělují, obávají, že kardinál a biskupové ničí dobrou pověst církví a že římskokatolická církev ztratí ve veřejnosti i poslední zbytky autority.

Jsem přesvědčen, že to, že kardinál Duka jedná proti biblickému desateru a křesťanským zásadám, on sám ví. Vnímám, že jsem kardinálovi nepohodlný, když zvedám hlas proti majetkovým a finančním nárokům prelátů a vlastně proti nárokům Vatikánu na zadlužený český stát. Ve svém vystoupení ve sněmovně jsem převážně připomněl myšlenky Mistra Jana Husa a citoval názory a zkušenost Tomáše Garrigua Masaryka na politické ambice a majetkuchtivost funkcionářů římskokatolické církve.