Anketa

Který člen vlády by měl odejít? Máte více možností.

Babiš, což by znamenalo pád vlády

1%

Havlíček

1%

Schillerová

0%

Macinka

0%

Zůna

0%

Metnar

1%

Vojtěch

13%

Plaga

43%

Juchelka

0%

Tejc

6%

Mrázová

1%

Bednárik

0%

Šebestyán

0%

Červený

0%

Klempíř

0%

Šťastný

0%

Nikdo

34%

hlasovalo: 11905 lidí

Před summitem NATO v Ankaře uveřejnil server Politico údaje z amerického průzkumu, který ukazuje, že mezi občany USA roste nedůvěra k NATO. Jen 43 procent Američanů věří, že by evropští spojenci přišli Spojeným státům na pomoc, pokud by jejich země čelila ohrožení. Před blížícím se summitem Aliance v Ankaře to není dobrá zpráva. Server Politico v této souvislosti připomněl, že důvěru Američanů v NATO oslabil svými prohlášeními z poslední doby i prezident Donald Trump. Ten své partnery v Alianci opakovaně kritizoval za to, že nepřispěchali Američanům na pomoc ve válce s Íránem. Sám označil Alianci za „papírového tygra“. Vedle toho hrozil i anexí Grónska, což by ale fakticky znamenalo střet s Dánskem, pod které Grónsko spadá jako značně autonomní území.

„Mohla by to být reakce na Trumpovu rétoriku, že zpochybňuje solidaritu s klauzulí o vzájemné obraně podle článku 5 smlouvy NATO,“ uvedla Gerlinde Niehusová, nezávislá bezpečnostní expertka a bývalá dlouholetá úřednice NATO.

Trump také opakovaně prohlásil, že Američané na členství v Alianci dlouhodobě doplácejí, protože spojenci i ve zbrojení zůstávají „poněkud v pozadí“ a navíc nepřispívají na společnou obranu tolik, kolik by měli.

Skutečností je, že celá řada zemí, včetně Česka, dlouhodobě nevydává 2 procenta HDP na svou obranu. Dvě procenta nevydávala ani první vláda Andreje Babiše (ANO), ani vláda Petra Fialy (ODS), a v tomto roce se k tomu nechystá ani stávající Babišův kabinet. Je však také pravdou, že evropští spojenci po boku Američanů bojovali v Afghánistánu i v dalších akcích. A po boku Američanů evropští příslušníci ozbrojených sil nejen v Afghánistánu i umírali. Platí to o britských, českých, ale např. také o dánských vojácích.

ANO 2011

• ANO 2011

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Data z uvedeného průzkumu byla sbírána v průběhu března a dubna. Odpovídalo 31 tisíc respondentů. Server Politico upozornil, že pokud se vezmou v potaz data ze všech členských zemí Aliance, podpora NATO zůstává vysoká. Šedesát dva procent dotázaných uvedlo, že členství snižuje pravděpodobnost útoku na některou z členských zemí. Šedesát pět procent lidí uvedlo, že by hlasovali pro to, aby jejich země zůstala členem Aliance. Celková podpora transatlantických vazeb zůstává vysoká. Sedmdesát dva procent označilo v průzkumu tuto vazbu za důležitou.

Server Politico také upozornil, že mezi občany členských států NATO roste počet lidí, kteří se příznivě dívají na Rusko a Čínu.

„Průzkum ukázal, že 17 procent lidí v NATO má nyní příznivý názor na Rusko, ve srovnání s 12 procenty v loňském roce. Naproti tomu 56 procent vnímá Rusko nepříznivě, ve srovnání s 62 procenty v roce 2025. Podpora Moskvy byla nejvyšší v Černé Hoře, Bulharsku, Severní Makedonii, Turecku a Řecku,“ uvedl server.

Pokud jde o Čínu, tu teď pozitivně vnímá 22 procent respondentů. V roce 2025 to bylo 17 procent. Podíl těch, kteří vnímají Peking negativně, se snížil ze 47 procent na 39 procent.

Vedle toho také klesla podpora Ukrajiny. Z 59 procent v roce 2025 na 55 procent letos. Občané jsou ochotní poskytnout Ukrajincům především humanitární pomoc.

Anketa

Je Petr Macinka arogantní?

Ano. A je to špatně

5%

Ano, ale je to dobře

6%

Není

87%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 16307 lidí

Zástupkyně generálního tajemníka NATO Radmila Šekerinska na jednání v Ankaře, které předcházelo samotnému summitu, zdůraznila, že se na jednání budou rozebírat především tři témata. V prvé řadě se má debatovat o zvýšení investic do obrany, dále o zvýšení průmyslové výroby a potvrzení podpory spojenců Ukrajině.

Bývalý velvyslanec USA v Rusku v letech 2012 až 2014 Michael McFaul, profesor politologie, vedoucí pracovník Freeman Spogliho institutu a Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě, tvrdí, že NATO a Ukrajina se v současnosti vzájemně potřebují.

„Ukrajina potřebuje NATO a NATO potřebuje Ukrajinu. Nová výhodná dohoda typu win-win z Ankary by byla závazkem zemí NATO nyní poslat na Ukrajinu více prostředků vzdušné obrany výměnou za ukrajinské drony později,“ napsal Michael McFaul.

 

Ukraine needs NATO and NATO needs Ukraine. A new win-win grand bargain from Ankara would be a commitment for NATO countries to send more missile defense interceptors to Ukraine now in exchange for Ukrainian drones later.

— Michael McFaul (@McFaul) July 6, 2026

 

Psali jsme:

Profesor: Pavel ani nerozumí svým projevům. V Ankaře zastupuje cizí moc

Pospíšil vyzval z televize Babiše, ať neposlouchá Macinku

Miroslav Kulhavý: Kdy už začne hodnocení války lety 2014-2022?

Kavij (KSČM): Hrad vytváří jeden spor za druhým