Nadutost a hloupost některých jedinců, a jimi vytvořených zájmových skupinek, snažících se ovlivnit přirozený vývoj věci, nebere, jak se zdá, konec v žádné době, a to bez ohledu na poznatky a zkušenosti, které jsou dnes k dispozici. Stále znova a stále dokola se rodí iniciativy a tvoří předpisy regulující, zakazující, omezující či podporující tu či onu činnost. Samozřejmě vždy pod heslem lepších zítřků. A tak bojujeme proti globálnímu oteplení, které se v cyklech na naší planetě opakuje milióny let, bojujeme proti hospodářské krizi, která se také pravidelně opakuje a opakovat se bude, protože nekonečný růst je nekonečná pitomost.

A přesto, že socialismus a jeho centrální plánování, ztroskotal všude, kde byl zaveden, a mnoho zemí se s jeho důsledky vypořádává dodnes, Evropská unie a její představitelé se do této slepé uličky vydali a táhnou nás s sebou. Za potlesku, po červeném koberci pod vlajícími prapory se žlutými hvězdami, se naši rudí bruselští byrokraté vydali budovat sociální evropský superstát. Výsledky jejich úsilí se pomalu dostavují a na summitech, z nichž každý je samozřejmě klíčový, je čím dál složitější stav věci okecat tak, jak to dělali komunisté u nás. Prohlášení, nikým nevoleného komunisty Barrosa o tom, jak EU překonala krizi, nám pomáhá asi tak, jako když nám Milouš vysvětlil, že sice došlo ke zdražení toaletního papíru, ale zlevnily lokomotivy.

Pokud by pánové ráčili zvednout své tučné zadky a sestoupili by ze svého nereálného světa, kde se ekonomice daří tak jak si oni přejí, do skutečného světa, možná by jim došlo, že k současnému stavu přispěli více než cokoliv jiného. Jejich nařízení, směrnice a regulace, zvyšují náklady firem, omezují růst a investice stejně jako vznik nových pracovních míst. A teď zjišťují, že Evropou obchází strašidlo nezaměstnanosti a už si vyhrnují rukávy na další hloupé předpisy.