Pro přípravu a na zajištění základů pilířů číslo  8 (sv. Jan Nepomucký) a číslo 9 (  sv. Antoním Paduánský) Karlova mostu bylo roku 2006 potřeba přeložit plavební dráhu, která vedle kolem těchto pilířů. Byla přeložena do pole č. 7, což je mezi sv. Janem Křtitelem (pilíř č. 6) a pilířem se sousoším sv. Václava Norberta Zikmunda (pilíř č.7). Aby se mohla plavební dráha přeložit, bylo zapotřebí zajistit potřebnou hloubku v poli č.7, když  předtím byla v polích č. 8 a č. 9. Je totiž zapotřebí, aby plavební dráha byla ve dvou polích. Z těchto důvodů se provedla v poli č.7 prohrábka dna. Během ní byla vyhrnuta na břeh obrovská hromada, která kromě prázdných peněženek, rezavých zbytků různých zbraní apod.  obsahovala  hlavně pískovcové kvádry. Tato velká hromada se nakupila na břehu Kampy, kde byla likvidována za účasti archeologů, vedená PhDr. Zdeňkem Dragounem z NPÚ. Archeologové z ní vybrali vše, co jim připadalo zajímavé, zbytek byl odvezen a na  břehu ještě některé kvádry zůstaly.

Více: Hatina (Zachraňte Karlův most): Jaké pravdy šíří ASKORD?

Odpůrci opravy mostu argumentují tím, že během rekonstrukce druhé etapy (obnášející opravu mostovky a parapetu) bylo zničeno cca 240 kamenů. Podle ing. Dauta Kara ze společnosti Mott MacDonald to je sice pravda, ovšem v tomto případě nešlo o žádné kameny, která by měly historickou  nebo technickou hodnotu. Buď se jednalo o lícové desky s velmi kvalitního a nového božanovského pískovce, mezi nimiž bylo naházeny úlomky kamenů, ale tvšechno to bylo prakticky  především prolito cementovou injektážní směsí - což byly stopy opravy ze 70. let, nebo šlo o zbytky i starších kamenů, ale ty byly rozpadlé na písek a drobné úlomky. Do drtičky prostě nešel ani jeden celistvý kámen.