NERV hodnotí jak výdajovou stránku rozpočtu EU, tak výhodnost či nevýhodnost kohezních fondů pro ČR. Souhlasím s tím, že snížení fondů na dopravní infrastrukturu, energetiku a komunikační technologie je pro ČR velmi nevýhodné. Proč ale NERV apriori odmítá daň z finančních transakcí či zvláštní obratovou daň? Proč soudí, že „reálné důvody pro uvalení těchto daní (nejméně pak daně z finančních transakcí) v České republice buď neexistují, případně nejsou zásadní, zvyšování daňové zátěže tímto směrem je z našeho pohledu jednoznačně neakceptovatelné“?

Takovýto přístup, stejně jako naprostá blokace zvýšení daní nejvyšším příjmovým skupinám či odstranění stropů v sociálním a zdravotním pojištění, je z hlediska příjmů do státního rozpočtu prakticky smrtící. Aby se tyto výpadky alespoň trochu vyrovnaly, NERV schvaluje a přímo vybízí, aby vládní koalice dál zvyšovala DPH, nejen postupně nižší sazbu na 14 % (již si této výhody užíváme plnými doušky) a pak na 17,5 %, ale a jako nejlepší variantu dnes už zvažuje NERV sjednocení DPH na 20 %. Ani NERV, ani vládní koalici vůbec nezajímá, jaký to bude mít dopad na většinu lidí, kteří pobírají nižší než průměrný plat  - hovoří se o tom, že je to více než 65 % pracujících (je ale zapotřebí připomenout, že např. v příhraničí je běžný hrubý plat většinově okolo 13 000 Kč). Takovýto přístup koalice a NERV způsobí, že se radikálně sníží poptávka, protože lidé si budou muset ještě více "utáhnout opasky".

Proč se koalice a NERV tak urputně brání dani z finančních transakcí? Finanční transakce samy nepřinášejí žádnou hodnotu ve smyslu přínosu hmotných statků či služeb. Jde tedy zpravidla o „spekulativní“ přínos a takový by měl být rozhodně zdaněn. Rovněž odmítaná daň z obratu je velmi spravedlivá. Její největší výhodou je, že zabraňuje odlivu financí a vytvořených hodnot (tzv. daňová optimalizace) mimo ČR. To by byl asi největší přínos pro státní pokladnu.