Panu ministrovi bychom chtěli připomenout, že když na konci ledna tohoto roku slavnostně otevíral novou věznici ve Velkých Přílepech s kapacitou pro 151 osob, pochválil se, že jde o jeden z kroků, jak řešit problém přeplněnosti českých věznic.
V současné době je umístěno ve věznicích na území České republiky zhruba 24000 obviněných a odsouzených. Dalších zhruba 5 000 osob do výkonu trestu nenastoupilo. Jan řekl ministr, od začátku roku se počet zvýšil o pouhých 500 osob. Pokud z tohoto počtu 151 osob bylo možno umístit v nové věznici, s čímž bylo jistě již dávno rozpočtově kalkulováno, nemůžeme věřit tomu, že nárůst o 349 vězňů prohloubil deficit rozpočtu na vězeňství o miliardu. To je výsledek spíše nějakého šlendriánu a důsledek tuposti škrtů v této kapitole.
Finanční prostředky na vězeňství nelze přece vůbec snižovat, jednoduše proto, že v provozních výdajích se prostě ušetřit nedá.
ČR zaujímá v počtu vězňů na počet obyvatel páté místo v EU. Naše věznice se skutečně dlouhodobě a vážně potýkají s přeplněností, mnohde je dokonce porušován řád výkonu trestu odnětí svobody a řád výkonu vazby, které stanoví, že v ubytovací místnosti (cele) určené pro ubytování více odsouzených (obviněných) musí na jednoho odsouzeného (obviněného) připadat ubytovací plocha nejméně 4 metry čtvereční. Je s podivem, že „škrtačům“ to bylo jedno!
Nemyslíme si, že by otevření nových věznic problém jejich přeplněnosti skutečně řešilo. Nic nevyřeší ani škrtnutí škrtů, ani navýšení prostředků na provoz. Jde o řešení naprosto nesystémová. Ministerstvo spravedlnosti by se spíš mělo vážně zamyslet, jak prolomit a překonat léty zažité stereotypy při rozhodování trestních soudů, které bez ohledu na nový trestní zákoník a širokou škálu tzv. alternativních trestů, tedy trestů nespojených s odnětím svobody, k alternativnímu potrestání nesahají.
Ministr spravedlnosti skutečně nemůže nezávislým soudům říkat, jak mají soudit a jaké tresty mají ukládat, může a dokonce musí se však zasadit o vytvoření právního rámce, v němž smějí rozhodovat. Soudíme, že za některé trestné činy by se vůbec trest spojený s odnětím svobody neměl ukládat. Bagatelní jednání se podle našeho názoru nepřiměřeně kriminalizují.
Pokud ministr spravedlnosti žehrá na to, že ve věznicích si odpykává trest 3000 osob odsouzených pro trestný čin zanedbání povinné výživy a ještě se na ně doplácí, připomínáme, že práce na trestním zákoníku skončily a sám zákon byl přijat v době, kdy byl pan Pospíšil ministrem. Paradoxně se trestní sazby u trestného činu zanedbání povinné výživy významně zvýšily. Ministr se tak nemůže divit, že stoupl počet odsouzených pachatelů.
Nár. soc. na tuto situaci reagují dvěma konkrétními návrhy.
Prvým je miniaturní novela trestního zákoníku a trestního řádu spojená právě s trestným činem zanedbání povinné výživy. Účinná lítost v podobě zaplacení dlužného výživného by mohla být rozšířena i pro odvolací řízení. Uvedená změna vychází z nutnosti upřednostnit plnění vyživovací povinnosti pachatelem trestného činu zanedbání povinné výživy před jeho potrestáním. Na rozdíl od stávající právní úpravy, kdy zvláštní ustanovení o účinné lítosti omezuje pachatele, aby svou vyživovací povinnost dodatečně splnil zaplacením dlužného výživného jen do doby, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek, nová právní úprava ještě umožní pachateli, aby tak mohl učinit i v řízení odvolacím, nejpozději do okamžiku, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě.
Druhým návrhem je návrat k institutu zálohového plnění ze strany státu. Za povinného rodiče by výživné platil stát a zpětně by jej na tomto rodiči vymáhal. Na rozdíl od předchozí úpravy bychom toto vymáhání vyřešili velmi elegantně. Všude tam, kde občan po státu cokoliv žádá (povolení, licence, certifikáty, souhlasy atd.), by musel státu doložit svou bezdlužnost. Tedy včetně zaplacení případného nedoplatku na zálohovaném výživném.
Samozřejmě jsme si vědomi, že nejsystémověji se lze problémem zabývat v rámci komplexnější novely trestního zákoníku a i trestního řádu. Jsme rovněž pro radikální změnu rozhodování o návrzích na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.
Rozhodně však nesouhlasíme s návrhem, aby bylo odebíráno pachatelům trestného činu zanedbání povinné výživy řidičské oprávnění do doby, než dluh na výživném uhradí. Podobný nápad dohání státní donucení až na samu hranici vydírání. Jde zároveň o opatření, které popírá rovnost občanů před zákonem.
Věříme, že ministr spravedlnosti za měsíc nepřijde například s návrhem, aby tomu, kdo nevrátí vypůjčené knihy do knihovny, byl odpojen elektrický proud. Je to stejný nesmysl.
JUDr. Mgr. Karel Horák, odborný mluvčí NS-LEV 21 pro oblast spravedlnosti
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Psali jsme:
autor: NS - LEV 21
_profil_top.jpg)
