Novela především dostatečně nereaguje na přetrvávající chyby v zákonu, o nichž se dlouhodobě ví, ale není vůle je řešit, ani na nově vzniklé potřeby vojáků a velitelů.

Velké rozpaky vzbuzuje například § 19, který v praxi znamená, že vojáci nebudou muset nutně dodržet svůj služební kontrakt. Prostě požádají o propuštění ze služebního poměru a do 6 měsíců budou moci odejít. Hypoteticky tedy může nastat situace, že vojáci požádají o propuštění a armáda se rozejde. Dohromady ji opět dáme až po vyhlášení stavu ohrožení státu tak, že je povoláme ze zálohy do mimořádné služby. Zní to možná nesmyslně, ale je to tak. Navíc se o tomto problému v armádních kruzích všeobecně ví, ale nikdo z vedení ministerstva s tím zřejmě nehodlá nic dělat.

Novela obsahuje i zrušení paragrafu, který hovoří o příspěvku na přestěhování. To považuji za zcela nesprávný krok. Vojáci mají přece povinnost sloužit tam, kde to stát potřebuje, respektive lze je snadno přeložit do jiného místa služby. Je proto správné vojákům náklady s přestěhováním, ke kterému došlo v důsledku přeložení (z vůle státu), nahradit. Pan ministr Vondra se bohužel opět snaží šetřit na nesprávném místě, tedy na lidech. Přitom jsem přesvědčený, že by se v resortu dalo mnohem více ušetřit jinde a jinak.