I ti nejhlasitější zastánci sílového řešení začínají chápat, že za současnými problémy s nepřizpůsobivými občany stojí do značné míry existence takzvaných ghett. Jde o lokality, ve kterých žijí lidé vyloženě na okraji společnosti, bez jakékoli perspektivy. Většinou jde samozřejmě o romskou populaci.

Jsem přesvědčen, že analýza důvodů vzniku takových „ghett" může výrazně pomoci při hledání řešení, a to jak problému s nepřizpůsobivými lidmi, tak i v boji proti sociálnímu vyloučení a z toho pramenícímu extremismu. Výsledkem by měl být soupis nutných legislativních změn, nikoli jen jakási mlhavá strategie, jak si asi představuje současná vláda. Základem legislativních změn může být nejnovější iniciativa Ústeckého kraje.

Zásadní příčinou vzniku novodobých ghett je praxe vlastníků či správců bytového fondu, kteří si ze „sociálního bydlení" udělali výnosný obchod. Je veřejným tajemstvím, že někteří „podnikatelé" ve větších a lukrativních místech se zbavují „nájemníků-neplatičů" tím, že jim nabídnou odkoupení dlužného nájemného (často v řádech statisíců korun) a poskytnutí náhradního bydlení někde jinde. Nabídnou dokonce i pomoc při zajištění dostupných podpor na nájemné. Celé rodiny pak sestěhují do jiných nemovitostí, které také vlastní.

Výhodnost takového byznysu spočívá nejen v rozdílné tržní ceně nájmů či nemovitostí v jednotlivých lokalitách, ale také v tom, že iniciátor určí novému usedlíkovi nájemné, jež převyšuje nájemné místně obvyklé a především neodpovídá kvalitě bydlení. Nájemce však „ze svého" platí jen část, zhruba třetinu částky, zbytek poskytne veřejný sektor. Tedy obce formou příspěvku na nájemné či pomoc v hmotné nouzi.