Tím prvním je rostoucí četnost konání předčasných voleb v jednotlivých státech EU, čímž dochází k postupnému zkracování řádného volebního období. Druhým je skutečnost, že ve volbách a volebních odhadech stále více posiluje levice a na síle získávají i nejrůznější extremistická uskupení.

Nebezpečné uklidnění

Evropě zatím ještě vládnou spíše pravicové politické strany. Této skutečnosti odpovídá i řešení hospodářské krize. Důraz je kladen především na úsporná opatření a dosažení vyrovnaných státních rozpočtů. V rámci záchrany eura půjčila evropská centrální banka evropským bankám na tři roky bilion eur. Cílem bylo uklidnit finanční trhy a podpořit ochotu bank půjčovat státům na rozumný úrok. Situace se uklidnila, nikoliv však vyřešila. Evropské banky budou muset peníze vrátit. Proto došlo například k uzavření smlouvy o fiskální odpovědnosti. Pro úspěch tohoto řešení bude do budoucna zásadní zabránit dalšímu zadlužování a stabilizovat veřejné finance.

Během tří let, na která evropská centrální banka půjčku poskytla, však není možné pouze škrtat. Je třeba rozhýbat nemohoucí evropskou ekonomiku. Musíme pokračovat ve strukturálních reformách a zvolit vhodnou strategii růstu, která však nebude znamenat další a hlubší zadlužování. Vždyť po ekonomickém oživení touží celá Evropa.