Tak se prý, podle P. Uhla, rozhodne mezi „politikem Křečkem a nestraníkem Dienstbierem“. Jako by nestranictví byla zásluha, a skutečnost, že se někdo na základě svobodných voleb stal politikem, něco negativního. Chápu, že pro kamarády a rodinné přátele člověk udělá kdeco, ale nemělo by se to přehánět. Prý si dosavadní Veřejný ochránce práv přál, aby jeho zástupcem „ byl právě Filip Dienstbier, tedy profesionál, a ne politik.“ Být profesionálem a politikem to se vylučuje? Politik není profesionál? Lékař, právník, strojař, soustružník, spisovatel, jen tím, že se stane politikem, přestává být kvalifikován ve své původní profesi? Jakou pak mají ve svobodné demokratické společnosti hodnotu svobodné volby, když, podle P. Uhla, dělají ze zvolených jen jakési nekvalifikované „politiky“? A pokud P. Uhl jen „cituje“ Veřejného ochránce práv, musí po něm tuto nehoráznost opakovat? Neví snad P. Uhl, co jsem dělal a dělám pro zachování práv obyčejných lidí? Pracuji mimo poslaneckou práci také jako advokát, zastupuji a zastupoval jsem řadu lidí v těžkých životních situacích před soudy, jsem autorem několika publikací a celé řady článků v odborném tisku, jsem spoluautorem obsáhlého komentáře k novému občanskému zákoníku, který vyjde za několik týdnů. Může mi být vytýkáno mnohé, ale nedostatek profesionality a odbornosti nikoliv. A konečně: neví snad P. Uhl, že úřad veřejného ochránce práv má i – pro svůj vliv na veřejné mínění – i zcela nezanedbatelnou politikou funkci?