Zapomíná ale na to, že podpora domácí poptávky znamená spíše podporu pracovních míst v cizině než u nás. Na růst naší životní úrovně si tak musíme vydělat v zahraničí. A to nejen v EU. Musíme chytit za pačesy příležitosti, jež nám nabízejí perspektivní trhy typu Turecka či Brazílie. Pokud totiž můžeme domácí poptávku přímo podporovat, pak jedině na dluh. Banky ale raději půjčí státu, což odvede prostředky z úvěrového trhu. Logickým důsledkem je pokles investic i růst nezaměstnanosti. A podpora domácí poptávky se tak v důsledku stane brzdou.

Česká republika se soustředí na export. Těžko lze tvrdit, že nás může spasit domácí poptávka tak jako v USA nebo Číně. Naopak, prostředky investované do exportu se projevují růstem mezinárodního obchodu i tvorbou pracovních míst. Jde o zdravý typ podpory domácí poptávky, protože lidé zaměstnaní úspěšným exportérem doma utrácejí. Mertlík se staví skepticky i k diverzifikaci exportu do zemí mimo EU. Do unie vyvážíme přes 80 procent zboží a služeb. Státy unie čeká stagnace. Naopak v mnoha perspektivních zemích vidíme dlouhodobý růst a velké příležitosti pro české firmy.

Osobní zkušenosti mě přesvědčují, že čeští vývozci zde šanci mají. Vždy bude záležet na jejich iniciativě, ale stát by měl podat pomocnou ruku.

Václav Kubata
poslanec