Opět jsme si mohli od kritiků poslechnout snůšku nesmyslných argumentů hraničících s demagogií. Podívejme se na ně blíže.
Podle některých církve majetek díky josefínským reformám ve skutečnosti nevlastnily, tudíž jim komunisté neměli co ukrást a my jim nemáme co vracet. Odborníci a historici však upozorňují na to, že i když stát v 18. století vlastnická práva církví poněkud omezil, nelze tvrdit, že by je zrušil či převedl na stát.

Další kritika se týká faktu, že majetek byl špatně oceněn. Prý se tak místo nevraceného majetku vyplatí přemrštěné částky, a to proto, že se cena majetku nachází nad obvyklou tržní cenou. To je sice pravda, nicméně se jedná o stejnou metodiku, která byla použita při restitucích a odškodňování fyzických osob především na počátku 90. let. Považovala bych za nespravedlivé, kdyby se vůči církvím nyní postupovalo jinak.