Zákon totiž jasně stanoví podmínky, za jakých mohou být získávány pozemky pro stavbu objektů ve veřejném zájmu. Na samotné podstatě zákona se nic nemění. Podat návrh na vyvlastnění může investor až po té, kdy se neúčinně pokusil získat potřebné pozemky dohodou. „Neúčinnost tohoto pokusu musí jasně prokázat investor, jinak k vyvlastnění nesmí dojít," doplňuje Miroslav Kalous, náměstek ministra pro místní rozvoj. „Samotný proces stavebním úřadem nařízeného vyvlastnění je až mezním krokem a žádný soud jej nepotvrdí, pokud nebude jasně prokázáno, že nebylo možné dojít ke shodě například z důvodu přemrštěných cenových nároků," vysvětlil Miroslav Kalous.