Od ledna 2013 by tedy měli mít lidé praktického lékaře, gynekologa, zubního lékaře či lékárnu v dosahu 35 minut, ovšem pozor – autem nebo prostředkem hromadné dopravy! U anesteziologie a intenzivní medicíny, gynekologie a porodnice, dětského lékařství, chirurgie či dlouhodobé péče už ale podle odborníků na ministerstvu stačí celá hodina.

Stanovení limitů dojezdnosti a dostupnosti péče vládou je jedna věc a druhá potom jejich praktická vymahatelnost samotnými pacienty. Dnes totiž nesou zodpovědnost za zdravotní péči především zdravotní pojišťovny a těm tato „všeho schopná“ vláda neustále ubírá potřebné peníze svými nepromyšlenými zásahy v podobě navyšování DPH a zhoršováním finanční situace většiny občanů.

Vláda navíc přichází se svým nařízením v době, kdy zdravotní pojišťovny uzavírají nové smlouvy se zdravotnickými zařízeními, a tak se tento dokument může stát vítanou záminkou k nenasmlouvání některé „zbytné“ péče. Výsledkem pak zřejmě bude rušení zdravotnických zařízení a postupné vzdalování pacientů od toho, co nutně potřebují k udržení svého zdraví, životů nebo vyléčení.