Ministr Kuba: Stop vyvlastňování ve prospěch těžařských společností

19.12.2012 12:33 | Zprávy

Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny dne 19.12. 2012.

Ministr Kuba: Stop vyvlastňování ve prospěch těžařských společností
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý ministr průmylu a obchodu Martin Kuba

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládám vám materiál, který byl vrácen prezidentem republiky. Je to tzv. malá novela horního zákona, kde bylo navrženo odstranění vyvlastňovacích paragrafů v tomto zákoně číslo 44 z roku 1988.

Prezident ve svém stanovisku definuje, že zrušení institutu vyvlastnění představuje mimořádný zásah do samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že nerostné bohatství je vlastnictvím státu bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotčeným ložiskem. Musím říci, že toto je stanovisko, kde s panem prezidentem souhlasím. Tato malá novela horního zákona odstraňuje paragrafy, které jsou z roku 1988 a umožňují vyvlastňovat ve prospěch těžařské společnosti. V roce 1988 asi velmi těžko zákonodárci předpokládali, že by se zájem těžební společnosti mohl lišit od zájmu státu. My jsme se v této situaci významně posunuli. Za posledních 23 let došlo k privatizaci těžebního průmyslu, to znamená, že dnes zájem v těžařské společnosti ne vždy musí korelovat se zájmem státu. Navíc ten horní zákon obsahuje skutečně velké množství nerostů definovaných, kterých by se tyto paragrafy mohly týkat. Z tohoto pohledu je odstranění tohoto paragrafu logické.

My jsme slíbili, že než se bude hlasovat o tomto zákoně, představíme vám věcný návrh velké novely horního zákona. My jsme tak minulý týden učinili a ten věcný záměr, který byl představen, je postaven na tom, že by v horním zákoně měly být definované tzv. strategické nerosty. Těch by mělo být někde do deseti. Jsou to skutečně ty, které rozhodují o energetické soběstačnosti, bezpečnosti a prosperitě státu. Mezi ně by patřilo černé a hnědé uhlí. Právě v takovýchto případech pouze takto vymezených nerostů by bylo možné využít institut vyvlastnění. Institut vyvlastnění by velká novela horního zákona samozřejmě zachovávala, protože já plně souhlasím s panem prezidentem, a myslím, že je to racionální názor většiny z nás, že stát musí prosadit svoje zájmy ve strategických investičních celcích ve strategických přístupech k nerostným surovinám. Tady by to měl být také parametr vyvlastnění. Měl by probíhat podle standardního vyvlastňovacího zákona, který tato Poslanecká sněmovna již schválila podle návrhu Ministerstva pro místní rozvoj a podle návrhu vládního, ale vždycky by měl být realizován až po rozhodnutí vlády, že se jedná o strategickou těžbu. Vždycky by měl být ve prospěch státu a podle standardní a platné legislativy.

To je samozřejmě věc, kdy vláda, pokud by se tak rozhodla, by definovala, že se jedná o strategický zájem. Muselo by se to týkat vysloveně těžby strategických nerostů a vyvlastnění bude probíhat ve prospěch státu a ne ve prospěch těžební společnosti.

Toto jsou parametry, které navrhujeme ve velké novele horního zákona. Věcný záměr byl již poslán do mezirezortního řízení. My jej budeme předkládat na vládu. Je pravdou, že tyto dva legislativní kroky, tedy malá novela a velká, spolu časově úplně neladí, ale ten pohled, který je představen ve velkém záměru té věcné novely horního zákona, je pohledem, který si myslíme, že odpovídá moderní legislativě v horním právu. Bude v sobě obsahovat i změny úhrady poplatků za vytěžený nerost a skutečně měl by po 23 letech být naprosto novým funkčním zákonem, který by měl respektovat všechny nové modality, které se v tom našem těžebním průmyslu v porevolučním období vyskytly.

Je prodiskutován na Radě vlády pro energetickou a surovinovou bezpečnost, je prodiskutován s řadou odborníků a zainteresovaných subjektů a máme pocit, že velmi logicky odpovídá potřebám moderního státu prosazovat svoje pohledy v těžbě strategických nerostných surovin. Pokud se shodneme na tom, že tato velká novela, tak jak ji budeme předkládat, je akceptovatelná, a myslím, jak jsem poslouchal řadu vašich názorů, tak že ano, pak je samozřejmě logické udělat krok první, a to je dnes potvrdit směr malé novely a vyvlastňovací paragrafy tak, jak byly definovány v roce 1988, a říkám, že byly definovány pro společnost, kdy se nedalo předpokládat, že by se její zájmy lišily od zájmu státu, tak dnes už v podstatě nejsou dobře uplatnitelné. Ale to, že musíme ve velké novele zachovat parametr toho, že stát je schopen a má nástroje na to, aby si ošetřil přístup ke svému strategickému bohatství, že nebude nikdy vystaven tomu, že není schopen zajistit energetiku pro 10 mil. lidí a musí smlouvat s některými překupníky pozemků, tak to je parametr, který je v moderní legislativě standardní a my ho do velké novely budeme bezesporu navrhovat. Děkuji.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PSP ČR

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Lidé mají právo žít offline

Souhlasím s tím, co píšete a je dobře, že máte podporu offline v programu, ale digitalizace je v mnohém také dobrá a tento stát je pořád pozadu. Být online máte v programu taky? A jak se třeba díváte na možnost volit online?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Proč je elektřina v ČR tak drahá?

9:15 Vích (SPD): Proč je elektřina v ČR tak drahá?

Otloukánci od EU i vlastní vlády. Češi, Moravané a Slezané to ale mohou změnit už začátkem října.