Se smutkem zaznamenal, že nový zákon o Šumavě nedávno schválený vládou, který putuje do Sněmovny, zásadně mění dosavadní směřování vývoje Národního parku Šumava. Opouští původní záměr, který na začátku 90. let chtěl využít toho, že původně kulturní krajina se díky historickému vývoji za posledních 50 let na poměrně velké ploše postupně přiblížila přírodním lesním ekosystémům. Pokud by se pokračovalo, mohl by ve spolupráci s Německem vzniknout unikátní přírodní les. Jak říká Sinner „Mohl to být největší prales v celé Evropě“. Nepochybně by byl pro lidi velmi atraktivní a přitažlivý, protože by mohli na vlastní oči vidět probíhat skutečné přírodní procesy a vidět v původním prostředí vzácné rostliny i živočichy včetně tetřívků, tetřevů a dalších. 

 

 Takový „přepych“ uprostřed Evropy samozřejmě není „zadarmo“. Část lesů je a bude napadána kůrovcem. Avšak překvapivě rychle se les dokáže samovolně obnovit a samotné pozorování tohoto přirozeného zmlazení se statečně rostoucími novými semenáčky je přímo fascinující. Vrátíte-li se na stejná místa po dvou třech letech, skoro nevěříte svým očím, jak neuvěřitelně rychle se celý les obnovuje.

 

 Sinner líčí, že na začátku 90. let se Bavorský les potýkal s podobným problémem, jako je tomu dnes u nás. Mnohým se nelíbilo, že les je ponechán na pospas kůrovci, proti kterému se na velkém území nezasahuje. S podporou vědců i politiků se však jednoznačný postoj vedení bavorského parku prosadil a dnes je všeobecně přijímán. Návštěvnost roste a s ní i přínosy finanční, pro zaměstnanost, a podobně. Lidé oceňují jedinečnou možnost vidět přírodu, jaká je sama o sobě – dnes jedinečnou téměř v celé Evropě - , pozorovat biologickou rozmanitost vzácných druhů rostlin a živočichů a obdivovat samovolné přírodní procesy.

 

 Na otázku, zda má smysl budovat uměle prales na místě, kde dnes stojí běžný hospodářský les, Sinner odpovídá: „Ano, to má. Zaprvé, my lidé uměle prales nebudujeme, ale necháváme prostor přírodě, aby jej vytvořila sama. Zadruhé se ukázalo, že tyto nové pralesy hrají významnou roli pro zachování biodiverzity a vzácných druhů. Zatřetí, nové pralesy nám umožní prožít sílu přírody, nechat se jí ohromit, uchvátit její krásou, hrozivostí, dominancí, pestrostí a pohnout naší optikou ve vnímání přírody a role člověka v ní.“ 

 

 Jak se zdá, naši turisté budou muset zajet o několik kilometrů dál za hranice, aby mohli pozorovat v činnosti přírodu. Na Šumavu budou spíše jezdit obdivovatelé těžké techniky, aby mohli naopak vidět, jak pracují obrovité harvestory a mohutné kamiony se dřevem.