Alarmující by mělo být zejména zjišění, že nejrychleji rostou platy manažerů a státních zaměstnanců, zatímco ti, kteří vytvářejí skutečné hodnoty, živnostníci a pracovníci soukromých firem, utřeli nos. Nabízí se otázka, jak chceme budovat prosperující ekonomiku, když střední třída, která je jejím motorem, vydělává na horentní platy manažerů a úředníků, jejichž přínos rozvoji státu je mnohdy, jemně řečeno, sporný.
Nespravedlnosti jsou ovšem vidět i na dalších úrovních. Rozdíl mezi platy ve stejných odvětvích v Praze a vzdálenějších regionech, například Karlovarském kraji, který má nejnižší mzdy vůbec, je do očí bijící a přitom jen těžko racionálně ospravedlnitelný. A to už vůbec nemluvím o nerovnosti platů mezi muži a ženami na totožných postech. Přestože jde o téma většiny politických stran, ženy mají pořád o 25 procent nižší výdělky než muži.
Prosperitu společnosti nelze budovat na ekonomické nespravedlnosti. Dokud se budeme utěšovat příznivými výsledky, nabízenými „vědeckou“ statistikou, a za neobjektivními čísly nebudeme ochotní vidět skutečný stav věcí, těžko můžeme opravdu pomoci lidem. A o to by mělo jít politikům především.
Mgr. Dagmar Navrátilová, poslankyně Parlamentu ČR

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: LIDEM