A já se ptám: "Myslíte kariéristy z normalizační KSČ, kteří jsou v našich dosavadních vládách stále, jsou premiéry nebo dokonce kandidují na prezidenta? Proč najednou ta starost?"

Nebo máte na mysli zástupce demokratické legální parlamentní strany KSČM, která nikdy nestála za miliardovými zlodějnami jako většina vládních stran? Myslíte tuhle stranu? Pak otázce nerozumím? Proč kádrovat lidi na slušné a neslušné podle stranickosti ? Zná někdo důvod? Na výmluvy ohledně nedemokratičnosti strany a o chybějící distanci od zločinů komunistických diktatur nedám. Stačí se mrknout na web KSČM a kdo chce, tak rychle příslušná usnesení najde. Komunisté se v nich nejen omlouvají všem obětem represí KSČ, ale také se od jakéhokoli násilí a diktatury distancují.

KSČ později KSČM žádali o podporu při zvolení oba polistopadoví prezidenti, přičemž prezident Havel byl jimi nejen poprvé zvolen, ale premiérem jmenoval přímo nomenklaturního člena UV KSČ Čalfu. Prezident Klaus žádal také v obou volbách KSČM o podporu a byl jimi v prvé volbě i volen. Což je pozoruhodné, ten, kdo varoval a mobilizoval před nebezpečnými komunisty, nakonec žádal o jejich spolupráci a pomoc. O podporu KSČM žádali oficiálně ovšem i jeho protikandidáti - včetně pana Švejnara.

Jak si to vysvětlit? Ono nebezpečí komunismu se vždy před volbami na nejvyšší míru nafukuje - přináší to hlasy jak pravici, tak kupodivu i ČSSD a středolevým stranám. Démonizovat KSČM se zkátka vyplatí, politicky i finančně. Cílem je zblbnout veřejnost a urvat hlasy - jinak samozřejmě žádný z politiků nemá problém s KSČM spolupracovat a také to dělá. Ostatně v řadách i těch nejpravicovějších stran jsou a byli vždy normalizační komunisté a tyto strany také zakládali, spolu s mnoha agenty StB.

Kdo je to komunista?

Podívejme se do historie. Svým jménem se komunisté v podstatě hlásí - ač se to někomu nezdá - k nejdemokratičtějšímu systému, který svět poznal - ke komunismu. Ve smyslu komun, které například budovali komunardi v revoluční Paříži v 19. století. Komunismus v jejich pojetí spočíval ve svobodném federálním sdružení obecních komun, společenství svobodných a rovnoprávných lidí, kde už tehdy měli hlasovací právo všichni. Komun, v nichž žijí dodnes američtí indiáni, kde společně hospodaří a dělí se skutečně podle potřeb. A to pěkných pár tisíc let bez ohledu na Marxe.