Svou většinou ve sněmovně zákon jistě prosadí, a tak dojde ke snížení reálné výše důchodů.

Zdá se, že členové vlády, hledaje různé úspory a zdroje ke snižování tempa zadlužování veřejných rozpočtů, „zapomněli“ na zrušení stropů na odvody na důchodová pojištění. V případě všeobecného zdravotního pojištění členové vlády odhodlání zrušit stropy avizovali předem.

Státní důchodové pojištění bylo sice koncipováno jako solidární kolektivní zabezpečení a všichni poplatníci pojistného měli původně stanoven vyměřovací základ dle stejných pravidel, avšak tento princip je narušen rokem 2008, odkdy byla nejen snížena míra solidarity, ale též příjmy do státního rozpočtu.  Výpočty se různí v údaji, o kolik korun takto státní rozpočet ročně přichází. MPSV odhadovalo v r. 2008 snížení výběrů o 5 mld. Kč, odbory o 18 mld. Kč.

Problém je v tom, že není veřejně přístupná statistika mezd, platů a odměn v členění nad 100 tisíc Kč měsíčně. Tato úleva se týká cca 40 či 60 tisíc občanů, kteří si však díky zavedení jednotné daně, která je pro ně vlastně regresivní, a také díky zavedení stropů na odvody pojistného výrazně zvýšili své příjmy převodem různých jiných plnění do zdanitelných příjmů fyzických osob. Nejedná se pouze o vrcholový managemnet v podnikatelském odvětví, ale také o vysoké státní úředníky, kteří připravují zákony a které nehorázně odměňují ze státních peněz jejich nadřízení - členové vlády. Státní rozpočet tak ročně ztrácí nejméně 8, ale možná i 18 mld. Kč.