K panu exministrovi Pospíšilovi mám poněkud ambivalentní vztah - byl to on, kdo z pozice ministra spravedlnosti asistoval tzv. kauze Čunek, kdo jmenoval vrchního státního zástupce Rampulu, kdo nechal doutnat mnoho neřešených problémů (namátkou oblast rozhodčích doložek, exekucí, ale třeba i stav vězeňství), a když požár vypukl naplno, vyjel se svou mediální kavalerií a požár před zraky potěšené veřejnosti uhasil.  

Na druhou stranu je třeba říci, že to byl velmi komunikativní ministr a během dvou let, kdy jsem měl tu možnost spolupracovat s ním a jeho náměstky, se mnoho věcí pohnulo k lepšímu.

Na zjitřené emoce posledních dnů má jistě vliv i jeho nesporná mediální zdatnost, se kterou si pečlivě budoval image a která postupně překryla jeho minulé chyby. Jeho odvolání je zcela v pravomoci předsedy vlády. Premiérovo zdůvodnění, že šlo zejména o rozpočtové požadavky ministra, si vezmu k srdci a budu sledovat, jakým způsobem se bude vyvíjet situace na státním zastupitelství, na které by tedy tento krok neměl mít žádný vliv. Ale prosím vyvarujme se rychlých soudů na základě bezvýhradného přijetí české mediální reality, která má často ke skutečnému stavu věcí hodně daleko.