Pajonk (Svobodní a Soukromníci): Plošné zvýšení učitelských platů problémy školství neřeší
31.08.2016 15:55
Předseda vlády Bohuslav Sobotka spolu s ministryní školství dnes oznámili novinky pro nadcházející školní rok. Ten přinese zejména zvýšení tarifních platů učitelů a dalších pracovníků, o kterém vláda rozhodla teprve před několika dny. O tom, že školství potřebuje hlubokou reformu, řeč nebyla.
„Plošné zvýšení odměny učitelům je vlastně krok bez zásadního dopadu. Zásadní problém v učitelských platech je ten, že kvalitní, inspirativní a výkonný pedagog má téměř stejné peníze jako ten, který dětem a jejich vzdělání dává daleko méně,“ komentuje vládní krok Tomáš Pajonk z koalice Svobodní a Soukromníci ve Zlínském kraji s tím, že hlavní problém školství je potřeba hledat jinde.
Celý školský systém, nejen ve Zlínském kraji, pracuje s konceptem, který se za posledních 240 let prakticky nezměnil – učitel před tabulí, žáci v lavicích, přesně definované penzum znalostí, poměřování výsledků. „Školy, byť často s opravenými budovami a moderním vybavením, tak zůstávají spíše skanzeny. Nedokážou reagovat na individuální potřeby žáků, ani na dynamickou proměnu společnosti,“ vysvětluje Tomáš Pajonk.
Méně regulace, více inovace
Cesta, jak současné školství změnit k lepšímu, je podle Svobodných a Soukromníků v pestrosti. Uvolnit regulace, dát ředitelům daleko větší pravomoci a nebát se zřizovatelské pestrosti. „Základem je zachování platby na žáka, bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem. Jde o transparentní systém, který pomůže vytvořit ve vzdělávání inspirující konkurenční prostředí,“ říká Tomáš Pajonk.
Spolu s tím, je nezbytné ulehčit školám v otevírání nových oborů, a reagovat tak na změny na trhu práce, a umožnit firmám podílet se na vzdělávání. „Jednoduše chceme školy, které slouží k získání vzdělání. Školy, pro které je klient žák a rodič, ne krajský, či spíše ministerský úředník. Školy, které mají možnost a učí se inovovat,“ říká Tomáš Pajonk.
I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.