Při českém předsednictví EU v první polovině roku 2009 už to bylo zřetelné. Do té doby byl západní Balkán, aspoň deklarativně, českou prioritou zahraniční politiky. Prakticky úplná pasivita Topolánkovy vlády vůči evropským aspiracím zemí regionu v průběhu předsednictví bila do očí. K prvnímu významnému nakročení v tomto směru ale došlo téměř o rok dříve - uznáním nezávislosti Kosova. Tak postupně vznikl model politiky, který se dnes vrchovatě uplatňuje vůči klíčové zemi regionu - Srbsku. I dalším státům oblasti.

Model je to přitom jednoduchý: slovně sem tam podporovat vstup Srbska a další země regionu do EU. Ale ve skutečnosti pro to nedělat nic. Zhola nic. Nechat věci vlastnímu vývoji, přenechávat hlavní rozhodnutí „velkým" členům EU. A pak se za ně schovávat, krčit rameny. V tom je naše pravice velmi důsledná. Prezident, premiér i ministr zahraničí se vyhýbají všem reálným problémům provázejícím začleňování Srbska do EU. Ani v nejmenším nemají chuť se na řešení těchto potíží podílet anebo se o to alespoň pokusit. Zcela mimo okruh jejich uvažování je i prostá myšlenka, že by třeba na tyto problémy mohli aspoň otevřeně a veřejně v EU, ale i mimo ni (OSN, OBSE, Rada Evropy), poukázat.

Topolánkova vláda uznala nezávislost Kosova na jaře roku 2008 skoro tajně. A spolu s dalšími 21 členskými státy EU a Evropskou komisí vehementně tvrdila, že vztahy Srbska ke Kosovu a jeho vstup do EU jsou dvě odlišné, na sobě nezávislé věci. Jinými slovy, že otázka Kosova nebude mít na dynamiku integračního procesu Srbska žádný vliv. Jenže dnes už po této tezi neštěkne ani pes. A nejen to - EU už nějaký čas postupuje vpodstatě úplně opačně. Na tuto tezi „zapoměli" Klaus, Nečas (ten o ní nejspíš nikdy ani neslyšel) i Schwarzenberg. Pánové, to je ovšem vůči Srbsku podvod. Co konkrétního jste učinili, abyste tomuto vývoji předešli, či jej aspoň změkčili nebo zpomalili? A pokud jste vůbec něco činili, proč to ještě děláte tajně? Tak, že veřejnost ani poslanci Sněmovny o tom nevědí.

Informujte naši veřejnost i Sněmovnu, jak v institucích EU prosazujete nutnost udělit letos v prosinci Srbsku status kandidátské země EU, ovšem současně s konkrétním termínem zahájení přístupových jednání . A to bez vazby na Kosovo. Či snad i to děláte tajně?

Řekněte nám otevřeně zda prezident a vláda této země souhlasí či nikoli s názorem kancléřky Merkelové, že pro získání statutu kandidáta Srbsko „musí" zlepšit vztahy s Kosovem a „musí" zrušit svou paralelní správu v severní části této provincie (tedy v převážně srbských okresech)? A řekněte nám, co děláte pro to, abyste svůj názor prosadili v EU. Tedy pokud se od postoje kancléřky Merkelové liší .