Důvody odchodů ministrů Nečasovy vlády jsou různé - selhání morální (korupce či podivné známosti - Bárta, Drobil, Kocourek, Besser), kolosální neschopnost (John), celková neviditelnost (Fuchsa) a koaliční čachry (Šmerda).

Naprosto hroší kůži projevil A. Vondra, kryjící tunel olbřímích rozměrů jménem ProMoPro. Toho by nepřimělo k odchodu z ministerské funkce ani to, když by se sám předběžně přiznal. Zřejmě má jiné, vyšší poslání od nějaké vyšší bytosti či mocnosti. Nástup Nečasovy vlády byl famózní: prý „vláda práva, rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci". Co z toho dnes zbylo? Jen ostuda.

Do vlády se jako náhradníci za odcházející ministry dostaly podivné typy lidí z druhé či spíše třetí garnitury svých stran. Lékař na ministerstvo průmyslu (!), majordomus ze zastoupení hl. m. Prahy v Bruselu na dopravu, starorežimní taxikář zaučený na prefabrikátora lžikauz na vnitro a odborník na cokoliv na zemědělství.

Cesty k hospodářskému oživení

Vládní výkon je tak trapný, že i rozumně uvažujícímu pravicovému voliči musí být jasné, že tato vláda není schopna zemi vládnout. Vláda především nemá žádnou vizi, kam chce republiku vlastně vést. Nahrazuje tuto neschopnost formulovat cíl, ke kterému chce směřovat, neutuchajícím pseudoreformním zápalem. Reformy provádí zásadně velkým skokem, hlava nehlava. Výsledkem je a ještě bude růst napětí ve společnosti a odpor k politickému establishmentu jako celku, tedy k představitelům všech demokratických stran.