Dne 6. července 1415 byl na základě rozhodnutí církevního koncilu v Kostnici upálen český kazatel a církevní reformátor, někdejší rektor Karlovy univerzity Mistr Jan Hus. Toto datum patří k významným mezníkům českých dějin, neboť se stalo počátkem mohutného lidového hnutí, jež nazýváme husitstvím. Jan Hus se stal počátkem 15. století nejvýznamnějším českým reformátorem. Poukazoval na neuspokojivý stav tehdejší obecné církve, která zažívala v té době v celoevropském měřítku hlubokou krizi. Odpustky, morální zpustlost velké části církevního kléru, nekončící papežské schizma a další nepříznivé jevy měly za následek významnou odezvu ve společnosti, i mezi částí kněží, k nimž Hus patřil. Středověká společnost ve své většině požadovala návrat k prvotní kristově církvi.
Jan Hus se stal stoupencem Viklefova díla, které rozvinul do českých podmínek. Nakonec se Jan Hus ale stal obětí mocenských her církve a světské moci, především císaře Zikmunda. Ten Husovi původně udělil ochranný list na cestu do Kostnice, kde se roku 1413 konal koncil svolaný papežem Janem XXIII. Církevní tribunál koncilu však vynesl rozsudek nad Janem Husem již předem. Odsoudil Husa za kázání bludů a kacířských myšlenek k trestu smrti. Po Husově mučednické smrti se v českých zemích vystupňovalo napětí, začaly nepokoje a po smrti krále Václava IV. vypukly vleklé husitské války, které trvaly až do roku 1434. Husitství bylo hnutím, které usilovalo dostát původním požadavkům Jana Husa. V roce 1434 byla podepsána Basilejská kompaktáta, která umožnila v českých zemích tzv. dvojvěří, to znamená soužití stoupenců reformního hnutí, husitů, a katolíků. Husitství tak nebo onak ovlivňovalo české národní obrození na konci osmnáctého století a zejména ve století devatenáctém. Národní buditelé se vraceli k husitské tradici jako k nejslavnější kapitole českých dějin. K husitské tradici se hlásil i „otec národa“, nejvýznamnější český historik František Palacký, který považoval husitskou dobu za skutečný vrchol národních dějin.
První československý prezident T. G. Masaryk se plně přihlásil k husitství jako mravnímu fundamentu, na němž stojí mladá Československá republika. Masaryk symbolicky zahájil zahraniční akci za osvobození z rakousko-uherské nadvlády dne 6. července 1915, tedy v den mučednické smrti Mistra Jana Husa. Antikatolické nálady, jež převládaly při vzniku první československé republiky, otevřely široký prostor husitství jako dějinnému symbolu a daly vzniknout historické identitě českého národa.
Národní socialisté se hlásí k ideovému odkazu a dílu Mistra Jana Husa, které se stalo jedním z určujících prvků pro vznik české národní identity v době národního obrození. Husitství se stalo jednou ze základních státotvorných myšlenek při vzniku první Československé republiky v roce 1918. A první republika se po celou dobu své existence do začátku října 1938 k tradici husitství otevřeně hlásila. Činili tak i národní socialisté, jako jedna z nejvýznamnějších vládních stran první republiky. Národní socialisté se hlásí k ideovému odkazu a dílu Mistra Jana Husa i v dnešní době. Uznáváme mimořádný význam jeho osobnosti v českých dějinách. Národní socialisté cítí hlubokou sounáležitost s vnitřním posláním a hodnotami, které husitství českému národu v průběhu staletí přineslo. Budou se snažit toto poselství v duchovní i praktické rovině v moderním pojetí dále rozvíjet.
Jiří Paroubek, předseda NS-LEV 21
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Ing. Jiří Paroubek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: NS - LEV 21
