Jak se blíží projednávání změny ústavy v Senátu, tak se vytváří zajímavá názorová koalice těch, kteří jí chtějí zabránit.

Předseda senátního klubu ČSSD mě upřímně pobavil: že prý nedávná (mini) anketa, podle níž je favoritem občanů v přímé volbě Tomio Okamura, může být důvodem, proč soc. dem. senátoři mohou tuto změnu ústavy nepodpořit. Nechci se pana Okamury vůbec dotknout, ale nemyslím, že anketu, jíž se zúčastnily pouhé desítky hlasujících, je třeba brát vážně. Ostatně ani on sám ji příliš nepřeceňuje.

V tomto případě je přání otcem myšlenky. Sociální demokraté by měli přiznat barvu, o co jim vlastně jde. Senát může podle platné české ústavy jinými rozhodnutími toliko zkomplikovat život vládní většině odkladem přijetí zákonů. O státním rozpočtu nerozhoduje vůbec. Nebude-li se podílet na volbě prezidenta v parlamentní volbě, pozbude tak Senát podstatnou část svého významu, ba stane se politicky bezvýznamným. A pak je i do značné míry zbytečné mít v Senátu tak silnou pozici, jako si jí ČSSD postupně vytvořila.

Druhým důvodem, proč ČSSD nechce přímou prezidentskou volbu, je to, že nemá vygenerovaného kandidáta, na němž by se dokázala shodnout. Předseda senátního klubu ČSSD by neměl vyprávět veřejnosti báchorky a zesměšňovat se.