Představa Věcí veřejných o církevních restitucích byla jiná – vrácení nemovitostí, státní příspěvky na údržbu kulturních památek a daňové asignace. Minulý rok jsme přistoupili na kompromis, který je v zákoně. Ministrem financí plánovaný propad příjmu rozpočtu ale teď znamená, že si na církevní restituce bude stát půjčovat. To považuji za neodpovědné.
Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.