Oficiálním důvodem byly závěry vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF, podle kterého komisař Dalli věděl, že jistý maltský podnikatel nabízel jeho jménem možnost ovlivnění evropské legislativy ve prospěch švédského výrobce žvýkacího tabáku SNUS. Švédský výrobce, v jehož prospěch mělo údajné ovlivnění sloužit, sám vše nahlásil orgánu OLAF. Jenže právě přítomnost tabákové firmy v komisařově kauze vzbuzuje velké pochybnosti.

Boj proti tabáku hrál v agendě bývalého komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitele klíčovou roli. Na jeho kroky při přípravě tzv. tabákové směrnice byla soustředěna pozornost tabákového průmyslu, ale i protikuřáckých a zejména pak zdravotnických iniciativ. Dalli byl hnací silou přípravy směrnice, která má obsahovat i taková opatření, jako je zavedení jednotné krabičky pro všechny značky cigaret. Z hlediska marketingu by to znamenalo těžkou ránu nejen pro tabákové společnosti a zájem různých zájmových skupin na odstranění komisaře Dalliho tedy nelze v žádném případě podceňovat. A není bez zajímavosti, že zástupci tabákového průmyslu již využili Dalliho rezignace a vyzvali Evropskou komisi k odložení přípravy směrnice.

Je možné, že to celé bylo nastraženo ve snaze komisaře zlikvidovat? Tou možností se údajně OLAF zabýval, ale jeho šetření to nepotvrdilo. Jenže šetření nepotvrdilo ani ovlivnění rozhodování komise, ani finanční transakce mezi švédským tabákovým výrobcem a maltským podnikatelem, dokonce ani to, že by se na té záležitosti komisař nějak podílel. Rezignace byla tedy vyvolána pouze přesvědčením OLAFu, že John Dalli o aktivitách maltského podnikatele věděl a nezabránil jim. To však John Dalli rezolutně odmítá. A protože OLAF neuvedl, co ho k jeho závěru vedlo, a nic bližšího z vyšetřování zveřejněno nebylo, otevírá se prostor pro nejrůznější dohady a pochybnosti. Jestli na ně má právo OLAF, tak my všichni ostatní samozřejmě také.