Včera jsem nestačil napsat, že se hned po mém příjezdu v budově našeho velvyslanectví konalo setkání s českou komunitou v Rijádu. Nejsou to žádní emigranti, jsou to lidé, kteří dnes v Saúdské Arábii pracují a vydělávají – podnikatelé, bankéři, lékaři, zdravotní sestry. Nečekal jsem, že jich bude tolik. Podobných setkání jsem už ve světě absolvoval více, ale toto bylo – svou strukturou účastníků – přece jenom odlišné. A trochu zvláštní. Chtěli by mít lepší podmínky po návratu, prý by se o to Česká republika měla postarat. Mysleli tím hlavně platy jako v Saúdské Arábii.

S ministrem financíÚterý je věnováno konferenci, kvůli které jsem tady. Obrovské kongresové centrum, přesně podle očekávání jen jeden člověk z deseti nebo možná dvaceti má evropský oděv. Jde o debatu jak postupovat s další industrializací arabského světa. Snaží se diverzifikovat ekonomiku od výlučné závislosti na ropném průmyslu. Myslí si, že je budoucnost ve „vzdělanostní“ (či znalostní) ekonomice, což jsem se jim snažil rozmlouvat (viz texty zde na www.klaus.cz). Ropa jim však dává velké finanční zdroje na rozsáhlé, státem financované projekty. Ještěže takové peníze naše země nemá. To bychom měli prázdných průmyslových zón a „center excelence“.

Zajímavý, a velmi věcný, byl rozhovor se saúdskoarabským ministrem financí, kterého znám už z počátku 90. let. Zdá se mi, že dnešnímu evropskému problému dobře rozumí. Snažím se mu vysvětlit, že bychom velmi potřebovali, aby byla mezi našimi dvěma zeměmi uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění.