Vybavila se mi  slova Václava Havla pár týdnů před jeho smrtí.  Prý musí být ještě trochu hůř, aby se lidé zvedli a dosáhli změny stavu společnosti, ve které žijeme. Došlo mi, že ta chvíle již nemůže být daleko.

Že se při rozdělování evropských peněz krade, stejně jako v mnoha jiných případech hospodaření s veřejnými prostředky, není žádné tajemství. A tak mě ani nepřekvapilo, že přistižený malý, podprůměrný lotr byl nahrazen profesionálním loupežníkem.  Pavel Markvart se již mnohokrát před tím osvědčil  jako  člen rady města Chomutova, která  byla v posledních čtyřech volebních obdobích, včetně toho  právě pobíhajícího, sestavována vždy dle not a přání dnes již rovněž odsouzeného Alexandra Nováka.  Pavel Markvart byl jeho prodlouženou rukou. Za primátorku Ivanu Řápkovou psal agresivní a nenávistné články do radničních novin, které ona jen podepisovala. Sehrál svou roli při krádeži, tedy vlastně při dlouhodobém pronájmu chomutovského Kamencového jezera - podobně odpovědná  a  Novákovu podnikání oddána je ovšem většina současných chomutovských radních.  Nováka, když se pro něj stranická půda stala příliš horkou, nahradil dokonce ve výkonné radě ODS.  Jeho jmenování ředitelem úřadu rozdělujícího miliardy, bylo tedy jen logickým vyústěním jeho kariéry.  Slova o tom, že dá úřad do pořádku mě naplnila  nadšením.  Už nemůže být o moc hůře. Musí to přijít.

Další šťára na úřadě a změna ve vedení výboru mě trochu zmátla. Vypadalo to, že je to ono, ale návrh na odvolání ředitele Markvarta neprošel. Prý je kvalifikovaný a kvalitní úředník. Nu dobrá, počkáme do švestek, řekl  jsem si a dál jsem vyjadřoval svou obavu o evropské peníze přerozdělované úřadem pod vedení Novákovo člověka.