Mimo jiné i díky své práci o Marxově teorii potřeb. Ale není Heller jako Heller.  To je tak na okraj, když Šimon Heller tvrdí, že se o Marxe zajímají jen zbytky levicové inteligence. Opak je pravdou, Marx je zpátky a jeho vliv na vzestupu. To se ovšem Šimon Heller z českého tisku nedozví. Když jsem byl před časem v Londýně v prodejně Waterstones, viděl jsem tam oddělení věnované marxismu, kde bylo asi pět set nových titulů o Marxovi a marxismu.

 Pokud jde o revoluční násilí, opakuji znovu, v tehdejší Evropě byla parlamentní demokracie omezena jen na Británii a Švýcarsko. V samotné Velké Británii i volební reformě z roku 1832 bylo volební právo omezeno a několikrát byl suspendován Habeas Corpus Act. Britové měli za sebou nejen střlení do dělníků (Peterloo), rozmach petičního hnutí (chartisté), ale i famine, hlad v Irsku, tak strašný hlad, že z 8 milionů Irů po masové emigraci, nemocích a hladomoru zbyly miliony dva. Famine je pomník liberalismu, protože potraviny byly, ale vláda se řídila čistotou tržních zásad, totiž že řešení má zajistit trh. Dodnes je FAMINE součástí kolektivního vědomí Irů. A po této zkušenosti vzniklo hnutí Repeal (O´Connor), které inspirovalo i Čechy. Podobu Evropy tehdy určovaly velmi neosvícené absolutistické monarchie. To byla půda, ze které se rodila revoluce roku 1848.

Pokud jde o Marxe a Engelse, v Komunistickém manifestu je mnoho nerealistických očekáván, ale také hlubokých myšlenek o povaze kapitalismu a roli buržoasie, kterou Marx s Engelsem nevidí jen černě. Pro nastávající revoluci komunistům a socialistům předložili oba vousatí klasikové návrh staregie spolupráci s levým křídlem buržoasie v revoluci. Tato koncepce selhala. V mém textu v Novém čtení Marxe je celý příběh vzniku a ohlasu Komunistického manifestu vylíčen.

Pokud jde o právo na revoluci, zná ho i český ústavní pořádek, konkrétně Listina základních práv a svobod. V případě útlaku mají občané právo se vzepřít. Stačí číst a rozumět, pane Hellere. Lidská práva totiž nejsou v rozporu s revolucemi Napsal jsem knihu o vzniku teorie lidských práv, Hledali spravedlivější svět. První díl sahá od Luthera po Jeffersona. A dokazuje, že lidská práva jsou revolučního původu.

PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.

• Miroslav Ransdorf zemřel 22. ledna 2016 v Praze

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.