To bylo však jen jednou částí nové přísnější bankovní regulace, která má zvýšit odolnost bank v krizových situacích. Hnací silou těchto změn byl Evropský parlament, který za ně spolu s Komisí a Radou EU složenou ze zástupců vlád členských zemí, bojoval téměř rok. Největším odpůrcem bankovní regulace byla Velká Británie, která je hostitelem londýnské City. Britští konzervativci prostě občas zaměňují zájmy svého finančního sektoru (ca. 8 % britského HDP) za národní zájmy.
Rozhodujícím úspěchem europoslanců bylo stanovení nových pravidel pro výši vlastního kapitálu bank, která působí ve prospěch stability na finančních trzích. Banky tak mají absorbovat možné finanční šoky a nikoli je vyvolávat a dál přenášet do ekonomik. Sociální demokraté se v Evropském parlamentu při vyjednáváních zasadili o to, aby vyšší podíl vlastního kapitálu bank neomezil půjčky malým a středním podnikům.
Nová pravidla budou platit pro všechny banky působící v EU (i ty mimoevropské) a také pro filiálky evropských bank v zahraničí. Dodatečné prémie pro bankéře budou maximálně ve výši jejich běžného platu a ve výjimečných případech mohou dosáhnout až jeho dvojnásobku. Navíc budou od roku 2015 banky povinny zveřejnit svůj zisk před zdaněním, výši zaplacených daní v jednotlivých zemích, výši obratu, počet zaměstnanců a také eventuální dotace ze státních rozpočtů. To je naprostý průlom směrem k daňové transparentnosti mezinárodně působících bank. Téměř všechny nadnárodní firmy totiž přesouvají zisky do zemí s nejnižší mírou zdanění a přitom se stávalo, že kasírovaly podporu od hostitelských států. Proto je správné, aby o tom do budoucna veřejnost měla přehled.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD