Evropská centrální banka (ECB) bude mít pravomoc dozorovat banky a postihovat je sankcemi. Jelikož jednotný vnitřní trh EU zahrnuje i státy mimo eurozónu, bude třeba vyjednat model spolupráce ECB s národními regulátory bankovních trhů. Není jasné, zda Nečasova vláda tento klíčový moment pochopila. 

Nejdůležitějším úkolem české vlády v současné krizi je zabránit rozštěpení EU na eurozónu a státy stojící mimo ni. Rozhodnutí, zda se budeme podílet na bankovní unii či nikoli, je v první řadě politickým rozhodnutím. A v politice, jak známo, jde o moc prosadit vlastní představy o fungování celku. V tomto případě jde o to, abychom mohli spolurozhodovat o budoucnosti hospodářského prostoru, se kterým jsme neoddělitelně spjati. To, že se naše národní banka nechce o své kompetence dělit s ECB, je jasné. Už proto by o našem postoji k bankovní unii neměli rozhodovat naši centrální bankéři, ale politici. Češi by měli dát i v krizových momentech svým partnerům v Evropě najevo, že se ztotožňují s projektem evropské integrace a chtějí se podílet na jeho utváření. Zároveň by naše vláda měla podmiňovat další transfer kompetencí ve prospěch ECB zvýšenou parlamentní kontrolou na úrovni EU. Každopádně však musíme trvat na tom, aby nám eurozóna nadále zůstala otevřena pro budoucí vstup, jakmile splníme jeho podmínky.

Jak ministr financí Kalousek, tak premiér Nečas šmahem odmítli náš podíl na bankovní unii, i když se o ní v EU teprve bude vyjednávat a žádná veřejná diskuse na toto téma u nás ani neproběhla. Už jsme si tak nějak zvykli, že premiér Nečas odmítá veškeré kroky k silnější EU ze strachu před některými svými spolustraníky a prezidentem Klausem. Velmi podivná je pozice ministra Kalouska, který přes proevropskou rétoriku předsedy TOP09 Schwarzenberga, zřejmě jednostranně rozhodl o naší zamítavé pozici ve věci bankovní unie. Ministr zahraničí příležitostně zdůrazňuje, že pro malý stát ve středu Evropy není výhodné stavět se na okraj evropské integrace. Jakmile by však mohly být dotčeny zájmy bankovní lobby, ať už jde o daň z finančních transakcí nebo bankovní unii, má ve straně hlavní slovo Kalousek. Lze ještě vůbec proevropský nátěr této strany brát vážně?