Vyšlo vstříc nezanedbatelné části stranické základny, přestože kampaň Jiřího Dienstbiera byla oprávněně velmi kriticky zaměřena proti společenským jevům, jež na české politické scéně dlouhodobě ztělesňuje Miloš Zeman a Václav Klaus – toleranci ke klientelismu a vztahům založeným opoziční smlouvou.

Předsednictvo ČSSD podpořilo vlažně a spíše nepřímo Miloše Zemana.Vyšlo vstříc nezanedbatelné části stranické základny, přestože kampaň Jiřího Dienstbiera byla oprávněně velmi kriticky zaměřena proti společenským jevům, jež na české politické scéně dlouhodobě ztělesňuje Miloš Zeman a Václav Klaus – toleranci ke klientelismu a vztahům založeným opoziční smlouvou.

Nezanedbatelná je i skutečnost, že Miloš Zeman v minulosti otevřeně a s určitou rozkoší poškozoval sociální demokracii. Domnívám se, že předsednictvo strany udělalo chybu. Mělo výslovně odmítnout jakékoliv doporučení, zachovat kritický vztah k oběma kandidátům a veřejnosti ho i vysvětlit. Argumentů lze najít dostatek. Těžkou a nejednoznačnou volbu bylo třeba nechat na voličích.

Ve světle dalších událostí považuji toto rozhodnutí za ještě větší chybu, než se se to jevilo být na počátku. Dynamika vývoje a přeskupujících se podpor je taková, že během pěti dnů po prvním kole voleb se k podpoře Miloše Zemana, respektive k výslovné nepodpoře Schwarzenberga, připojil Václav Klaus, politici ODS Boris Šťastný, Hynek Fajmon, Jan Zahradil, Pavel Bém, nacionalistické sdružení D.O.S.T.