Ve vypjatých chvílích se ukazuje, že představitelé nových politických stran a hnutí nemají dostatek politických zkušeností a odborných argumentů a proto se často uchylují k populismu a demagogii. Příkladem je předseda poslaneckého klubu TOP 09 a starostů Petr Gazík, který právě v souvislosti s volbou předsedy NKÚ řekl, cituji: „Ale z globálního pohledu vidím problém v tom, že levice má prezidenta, většinu v Senátu, pravděpodobně vyhraje příští volby do sněmovny a teď bude mít ještě prezidenta NKÚ. Může se opakovat únor 1948“.

Chtělo by se dodat, že kdyby hloupost nadnášela, tak P.Gazdík létá, ale problémem je spíše nedostatek sebereflexe a vlastní odpovědnosti vládních politiků. Srovnávat svobodnou soutěž demokratických politických stran s událostmi v roce 1948 ukazuje, že nejen dochází věcné argumenty, ale že mnozí politici neunesli volební porážku. Ať již v historicky první přímé volbě prezidenta, tak v proběhlých krajských a senátních volbách. Přitom politik Gazdík střílí ze svého politického děla na své protivníky jako u Verdunu. Je totiž nejen komunálním, ale i krajským zastupitelem, poslancem a předsedou poslaneckého klubu.

Možná by to chtělo více politické korektnosti a rozvahy než silné a pod pásové výroky. Pokud totiž někdo má vyjednávat za politickou stranu v poslanecké sněmovně, tak je to právě předseda poslaneckého klubu. Mohu rozumět tomu, že P.Gazdík pláče nad kyselým mlékem či nad nepoživatelným dortem, který si společně ve vládní koalici upekli. Nicméně výčitky a strašení únorem 1948 by si měl ponechat do kuloárů či vnitrostranických jednání.